www.pixy.czsoukromé stránky / zábavabásničky

Rýmování a jiné hry

To tak občas člověk narazí na nějaké rýmovací hrátky a podobné soutěže… Když mě to baví, no…


Rispet #1: Byznysplán

Veršotepání na Facebooku: rispet na slova otec, slovo, cesta, strana, jehla.

Perlovkou vznáší se, jak pluje na jehlách
A v hlavě slova zní jejího otce:
Dcerunko doba, víš, doba dnes ta je zlá
Beránka pozře vlk, když kráčí krotce

Nemyslí, že sešla se správné cesty 
(Po tomhle končíme, ten je dnes šestý
A půlku peněz si uložím stranou…)
Dostanu patnáct set. Tak nashledanou.

Rispet #2: Smysl života

Veršotepání na Facebooku: rispet na slova otec, slovo, cesta, strana, jehla.

Praví slovo boží
Cílem prý je cesta
Život že máš prožít
Jít a stranou nestát
Do žil pícháš jehly
Dumáš, co jsi přehlíd
Řekni: Idiot jsem!
Cílem je být otcem

Triolet #1: Oslava

Veršotepání na Facebooku: triolet na slova radost, stůl, sekt, kluk, vráska. Text napsaný od boku jen coby demonstarce podoby trioletu.

Na čele další nová vráska
A lahev sektu na stole
Poslední chlebíček jsi stláskal
Na čele další nová vráska
Radost dnes hledáš na procházkách
Už nejsi klukem, ty vole
Na čele další nová vráska
A lahev sektu na stole

Triolet #2: Starý smutný muž

Veršotepání na Facebooku: triolet na slova radost, stůl, sekt, kluk, vráska.

Ne, neztratil jsem radost, to se vám jen zdá
A ta vráska, to je přece vráska smíchu
V duchu jak kluk se bavím, jako za mlada
Ne, neztratil jsem radost, to se vám jen zdá
Že sedám za stůl zlomený a odevzdán
Když svou lahev sektu usrkávám v tichu
Ne, neztratil jsem radost, to se vám jen zdá
A ta vráska? To je přece vráska smíchu

Triolet #3: Vrásky

Veršotepání na Facebooku: triolet na slova radost, stůl, sekt, kluk, vráska.

Z náboženských sekt zní stálé výzvy
Prý radost sdílej, vrásek svých si važ
Mé vrásky dávno smázly příčné jizvy
Však z náboženských sekt zní stálé výzvy
Prý zůstaň klukem, mládí k hrám svým přizvi
Já u stolu však pouze mívám stráž
Dál z náboženských sekt zní stálé výzvy
Prý radost sdílej, vrásek svých si važ

Sonet: Má holčičko

Veršotepání na Facebooku: sonet na slova čtvrtka, škola, pivo, slza, klacek.

Má holčičko, má nejdražší, nech na jindy své slzy
Ještě přece o nic nejde, pláč ti za to nestojí
Usmívej se na mě, víš, že s tím se vždycky spokojím
Na slzičky jednou dojde, teď je ale brzy

Až zjistíš, že jsme pro tebe najednou až ti druzí
Až za školou tě v parku první sladká pusa odzbrojí
Až prvně s čtvrtkou bílého se vzteklá zamkneš v pokoji
Až s kytkou jednou zazvoní tu Ten Tvůj klacek drzý –

Však zatím, milá, neumíš víc nežli čurat do plínek
A tvoje krůčky těžko moh' by někdo nazvat chůzí
Má teprv první kapitolku tvoje knížka vzpomínek…

To mně pak jednou do piva skápne ten slaný pramínek
Má holčičko, má nejdražší, nech na jindy své slzy
Pojď ke mně, já je osuším.
Se vší svou láskou.
Tatínek.

Ritornel* #1: Stranická zkouška

Veršotepání na Facebooku: ritornel* (ABA CDC EFE F) na slova dárek, ruka, člen, projev, úkol. A jeden akrostich navrch.

Rukou mi třesou, potlesk zní plénem
I dárek prý bude (až projdu zkouškou)
Tak už tě máme. Teď už jsi členem!

Objetí chlapská, poslední projev
Rázem sám stojím v setmělém sále
Než já a ona: hromada hnoje.

Elán mládí srší vůkol
Lítá sláma, vidle sviští 
Energicky plním úkol
Kydám hnůj za lepší příští!

Ritornel* #2: Promáčené přistání

Veršotepání na Facebooku: ritornel* (ABA CDC EFE F) na slova dárek, ruka, člen, projev, úkol. Pro změnu trošku aliterační.

Po ruce leze mi tiše
Plaše a bojácně zvolna
Podivný člen hmyzí říše
Puntíky na splihlém křídle
Projev má pomalý, vláčný
Plavně mi přistála v jídle
Pro ni to úkol je trudný
Předloktím prodrat se vzhůru
Pro mě zas dárek – přec nudný
Přistihnout v polívce můru

Tercina: Profesoru Fiedlerovi z Vídně

Veršotepání na Facebooku: tercina (ABA BCB CDC …) na slova hřích, slečna, plod, kámen, netvor. A akrostich z prvních slabik.

, netvor dějinný, já busta z kamene
Rakouska C&K plodem jsem ještě
Cizák, co na něj už sotva kdo vzpomene?
Mrzí vás sláva má? Do háje běžte!
Mandle vám nadzvednu, vědecký potěre
Stáří a hříchy své dobře si střezte
Ležící, spící snad, jak si kdo přebere
Živý však, s tím se, vy slečinko, smiřte
Je to tak. Navěky, můj drahý Fiedlere

Stanca #1: Pochybnosti svatého muže

Veršotepání na Facebooku: stanca (ABABABCC) na slova farář, dogma, rvačka, samota, víno.

Vínem trochu rozjařen
Farář si drbe varlata
Samota je na faře
Ale ty pitomý dogmata!
Já jsem takhle obdařen
A Bětka spává nahatá…
Tak ovíněn křesťanský bohém
Chystá se na rvačku s Bohem

Stanca #2: Páter Bernard v klášterní kostnici

Veršotepání na Facebooku: stanca (ABABABCC) na slova farář, dogma, rvačka, samota, víno. Včetně významného akrotsichu z prvních slov.

To víno, co tu cítím, pane můj
Co na splín lék jen farář vždy pívá
Jsem kupka kostí, marně oroduj
Teď trudně hledíš, samoto živá
 láskou žil a rvačkou, stůj co stůj
Jednou vše skončí, tak jak to bývá
Budeš dál věřit svému dogmatu?
Ty tam půl živý – a já kostra tu?

Oktina #1: Poeovská večeře

Veršotepání na Facebooku: oktina (ABACCDDB) na slova sluha, bouře, chuť, poník, lampa.

Z lampy stín se lehce třese
Bouře hluk sem proniká
Večeři již sluha nese
Blesk za bleskem blýská
Za hromem hrom tříská
Stáje prázdné už teď máme
Naposled dnes vychutnáme
Nasládlou chuť poníka

Oktina #2: Frodovy pochybnosti

Veršotepání na Facebooku: oktina (ABACCDDB) na slova sluha, bouře, chuť, poník, lampa. Slova byla vylosována z Pána Prstenů, takže tématicky, včetně akrostichu.

Jeden k jídlu nemá ani chuti
Prsten nesu bouřemi i boji
Vládne tu však jakés divné pnutí
Všem se chmurný strach do srdcí vrátil
Jeden poník dokonce se ztratil!
Jim stačí, když holí-lampou mává
Všem ten sluha čarodějů lhává
Káže nám tu o cti, sám se bojí

Oktina #3: Jaro 2014

Veršotepání na Facebooku: oktina (ABACCDDB) na slova sluha, bouře, chuť, poník, lampa.

Bouří cválá hřebec hrůzný
Hladný, stále při chuti
Rozmetává do mraků sny
Lampy dechem rozsvící
Všichni plaší poníci
Za ním klušou, první druhou
Klekni rabe, postůj sluho
I němé k ržání přinutí

Rondel #1: Další rok v čudu

Veršotepání na Facebooku: rondel (ABba-abAB-abbaA) na slova prdel, žena, lednice, rok, nůž.

Pánové, jsme jednou provždy v prdeli
Respektive – pokud chcete – v řiti
Další rok zas bojem o přežití
Energie mizí, což jsme věděli

Letargicky poleháváš v posteli
Ač máš ženu krásnou, nestojí ti
Pánové, jsme jednou provždy v prdeli
Respektive – pokud chcete – v řiti

Doktoři si nože brousí, příteli
Elektrické šoky vrní v síti
Lup, pak světlo za tunelem svítí
A jen šuplík v lednici ti přidělí
Pánové, jsme jednou provždy v prdeli

Rondel #2: Mám rád ženy…

Veršotepání na Facebooku: rondel (ABba-abAB-abbaA) na slova prdel, žena, lednice, rok, nůž.

Mám rád ženy s velkou prdelí
Mám rád ženy labužnice
Chci sprostou flundru do ložnice
Chci dámu do opery v neděli

Já býval vždycky chlapec nesmělý
Rok od roku jsem smělý více
Mám rád ženy s velkou prdelí
Mám rád ženy labužnice

Mám rád ty poživačné, chcete-li
Co mlsat chodí hrdě do lednice
V erbu mám nože, vidličky a lžíce
Proč si lhát, jsme přece dospělí
Mám rád ženy s velkou prdelí

Rondel #3: Qui tacet, consentire videtur

Veršotepání na Facebooku: rondel (ABba-abAB-abbaA) na slova prdel, žena, lednice, rok, nůž. Nic proti nikomu, je to jen řešení složitého rébusu s naroubováním tématického akrostichu, pevně dané formy a daných slov včetně jednoho pekelného šrapnelu navrch.

Kdo naostřil tak jazyk něžným ženám
Mlčí snad jen ze spaní – a v márnici
Zdá se být jak nůž pod naší bránicí
Se žvásty co dáno přežít je nám

Že došlo mléko v lednici, že prý je málo chtěná
Souhlasí – je-li naložená – se stykem, dál žvanící
Kdo naostřil tak jazyk něžným ženám
Mlčí snad jen ze spaní – a v márnici

Když zjistí – bože! – že je neslyšená
Všichni že se snaží uši zakrýt si
Křičí, A jste v prdeli vy hajzlíci!
Tak roky jdou jak od huby jde pěna
Kdo naostřil tak jazyk něžným ženám
?!

Tercina: První osmělení pod Týnem

Veršotepání na Facebooku: tercina (aba-bcb-cdc-ded…) na slova přání, ostrov, oko, tělo, maso. Akrostich lehce erotický, však stále tématický.

Nad námi matný lesk Týnského chrámu
Noční třpyt, magie génia loci
Prahou když kráčíme za ruce k ránu
Hvězdy co ostrovy na mořích nocí
Zářily v očích jak přání tak smělá
Jasně chci ze rtů číst verš o bezmoci
Vidět a cítit a znát, co by chtěla
Ji tak mít přečtenou, nehledat v knížkách
Nahou řeč masa a tichý pláč těla
Začnu jen pokradmu, plachý jak myška
Sám před ní stojící před chrámem božím
Skládat jí sonátu v nebeských výškách
Básně že nechci psát, báseň chci prožít

Triolet: Loutky

Veršotepání na Facebooku: triolet (ABaAabAB) na slova loutka, děcko, sirka, pole, krasavice.

Jsme jenom z lípy vyřezané loutky
Figurky na polích antických šachovnic
Dřevěné mozky, ze sirek drobné zoubky
Jsme jenom z lípy vyřezané loutky
Bohů děcka když hrají Mrchožroutky
Hračky jsme v budoárech božských krasavic
Jsme jenom z lípy vyřezané loutky
Figurky na polích antických šachovnic

Ritornel: Emigrant

Veršotepání na Facebooku: tercina (aba-cdc-efe-f) na slova pes, válka, okno, kamarád, pant.

Pod oknem vedou psi své války
Kamarád vedle mele pantem
Já slyším je jak z dálky
Jsem zde ze snů emigrantem
Jak medonosky na pupálky
Slétají se spánky largo antem
Navlékám je na korálky
Klimbám v chůzi, za volantem
Netrápí mě dumky žalky
Jsem jen ze snů emigrantem

Tercina: Jaro

Veršotepání na Facebooku: tercina (aba-bcb-cdc-ded…) na slova jaro, vlas, stůl, bič, zvon.

Prásknutím biče
Začlo jaro přívětivé
Z dítěte na rodiče
Mění se dívky vnadné, chtivé
Vyčesat vlasy, džíny (zas!) do zvonu
Tak pulzující, tak strašně strašně živé
Muži, ty ubohé uzlíčky hormonů
Hřmí túrování přeplňovaného chtíče
Od stolů vyskakují vyseknout poklonu

Sonet: Jazyk zrcadlo

Veršotepání na Facebooku: sonet na slova papír, chlap, lež, chrám, zrcadlo.

Jsa prostý kmán žijící v koutě zapadlém
Já stovky veršů složil už jsem pro lásku
Však papír nese stále tutéž otázku:
Je jazyk můj mým vlastním věrným zrcadlem?

Můj chrám i tvrz, má Golgota, můj živný šém
Mé pláže slůvek ze sta tisíc oblázků
Já prostý chlap, co skládá obraz z obrázků
Zas ptám se, zda můj jazyk je mým zrcadlem?

Tož netrapte se nikdo s těžkou odpovědí
Já už jsem se dávno v sobě rozsoudil
Sám žalobcem a sám sobě i soudcem jsem:
Jsou povětrná slova — a jsou ta, co sedí
Jsou velké pravdy — a lži, co jsem utrousil
A jazyk je mým pokřiveným zrcadlem

Villonská balada: Odvěká touha

Veršotepání na Facebooku: villonská balada na slova zlato, touha, brána, loď, ráno.

Ach, ženy… Ač je to k nevíře
Na oko láká je pozlátko
To však jen zdánlivě, nakrátko
Zlato co nezvážíš mincířem
Muž z bronzu odlit a postříbřen
To není to co chce, co potřebuje
Ta touha prastará, ta věčně tu je:
Chce vidět v muži svém rytíře

Tvář skrytou pod černým šlojířem
Nad ránem vezou ji, děvčátko
Drakovi – známe to, pohádko
Z jeskyně páchne to po síře
Chvějíc se ovívá vějířem
Dech dračí blíží se z tajemné sluje
A branou cválá On, zachránce tu je
Miluje v muži svém rytíře

Buď třeba pastýřem, účetním, malířem
Buď pyšné zhýčkané princátko
Naivní hloupoučké jehňátko
Ona však musí žít ve víře
Že mužně rozkročen do šíře
Chopíš se kormidla, když fén se vzduje
Že s lodí bezpečně k přístavu pluješ
Chce vidět v muži svém rytíře

Netřeba slavný rod, co jménem sluje
Netřeba odít se pancířem
Navždy tvá, navždy už nepochybuje
Když vidí v muži svém rytíře

Copyright © Petr Staníček (www.pixy.cz)