www.pixy.czsoukromé stránky / zábava

Židovské anekdoty (7)

str.1 | str.2 | str.3 | str.4 | str.5 | str.6 | str.7 | str.8

Kohn a Mankewiz se prochazeji po videnskem korze. "Mankewitz, dobre se podivaj, tamhle proti nam jdou dcery hrabete Pissena. Z tech budou nejbohatsi nevesty v celem Rakousko-Uhersku".
Mankewitz si nasadi bryle, pak septa: "Buh je spravedlivy..."

Silberstein jede vlakem a pod sedadlem ma velikansky kufr. Prijedou na hranici, Silberstein dela, jako ze spi.
"Celni a pasova kontrola. Tak, pane, copak vezete v tom kufru?"
"A-ale, jenom krmeni pro papouska."
Celnik otevre kufr a zbledne. Kufr je plny kavy. "Clovece, vzdyt to je kafe! Tohle prece zadny papousek nezere!"
"Opravdu? divi se Silberstein. "Tak mu to nedam!"

Kohn se chlubi uspechy svych synu: "Muj nejstarsi syn je na ministerstvu v Budapesti a ridi tam kolektivizaci madarskeho zemedelstvi. Ten prostredni je v Praze na FK-TIR a planuje rozvoj prumyslu v CSSR. A ten nejmladsi, Benjaminek, zije v Izraeli, a je starostou Jaffy."
"A to tam taky buduje socialismus?"
"Jsou snad mesuge? Budovat socialismus - ve vlastni zemi?!"

Nathan Baruch, majitel prosperujiciho obchodu a otec tri deti, obdrzi povolavaci rozkaz - k okupacnim jednotkam IDF v jiznim Libanonu. Zena ho objima a place: "Nathane - nechod. Vzdyt oni te tam zabijou!"
"Neboj se, moje mila, ja se ti v poradku vratim. No ale kdyby neco, tak me dej pohrbit tady vedle tvych rodicu. Zde jsme se poznali, prozili nejlepsi leta, postavili dum a vychovali deti, tak zde chci mit i svuj hrob.
"Neboj, ja se ti vratim, pokracuje Nathan, ale kdyby prece jenom neco, kdyby me treba granat nebo zasah z minometu roztrhal na kusy, tak bych te chtel poprosit, abys dala cast mych ostatku pohrbit taky v Jaffe. Tam jsem se narodil, jako male decko behal po morskem brehu, tam jsou pohrbeni moji predci - tak at mam hrob i tam."
To uz Rachel tecou slzy jak hrachy.
"Neboj se, ja se ti vratim, rika Nathan, ale kdyby prece jenom, kdyby me treba vybuch roztrhal na tisic malych kousku - takze by ze me nenasli vubec, ale vubec nic, co bys mohla pohrbit - tak zavolej memu bratrovi co zije v Lutichu a on ti rekne, kde me najdes."

Prezident Novotny si predvolal Goldsteina, ktery byval pred Viteznym Unorem reditelem Zivnobanky. "Takze, vsechny podklady jste dostal ze sekretariatu, cas na prostudovani jste taky mel, a tak ted nam povezte, jak to podle vasi analyzy vypada s ekonomickou situaci v Ceskoslovensku."
Goldstein mlci jako ryba.
"Notak, prece, nejaky nazor jste si udelat musel."
"Soudruzi," povida pomalu Goldstein, "nazor jsem si udelal - a prisaham, ze mu neverim!"

... Pak se Goldstein nakloni a tise povida: "Jen tak pro jistotu, co by tomu rikali, nechat prepsat Hradcana na jejich pani?"

Mlady Roubicek jde po Vinohradech a nahle ho zaujme pani Taussigova, slunici se na balkone. Roubicek na ni vola: "Poslyste, je Taussig doma?"
"Neni, co mu chcete?"
"Jemu nic. Co kdybych tam za nima na chvili zaskocil?"
"No dovolte! Copak jsem nejaka kurva!?" rozcili se pani Taussigova.
"Ale to je nedorozumeni," vola Roubicek. "Ja jim za to zadne penize nedavam."

"Taussig, pucej mi stovku."
"Nemam u sebe penize."
"A co doma?"
"Dekuji, vsichni zdravi."

Pani Kohnova naleha na sveho muze: "Musis se Lieblovi omluvit."
"Lieblovi? Tomu zabednenci?"
"Lieblovi jsou nasi sousedi. S tim se neda nic delat. Bez se mu omluvit."
"Tak dobre, povida Kohn. Zvedne telefon, vytoci cislo a povida: "Dejte mi k telefonu Majera."
"Spletl jste si cislo, tady je Liebl."
"Tak prominte."

Pise se rok 1935 a na obecni skole dostali noveho ucitele. Ma sortky, bile podkolenky, stranicky odznak a pasku na rukavu. Zahaji vyucovani vyukou dejepisu: "Tak, kdopak vi, proc Nemecko prohralo valku? - No, Fritz?"
"Protoze v armade byli Zidi. Zidi jsou zbabelci a zradci, vydali nas nepriteli."
"Spravne", pochvali ucitel snaziveho zaka. "A kdopak vi, proc jeste Nemecko prohralo valku? - No, Konrade?"
"Nemecko prohralo valku, protoze armadu zasobovali chamtivi zidi. Zidi jsou zlodeji, lakomci a lichvari. Vsechno rozkradli."
"Spravne," pochvali zaka pan ucitel."A kdopak jeste vi - no tak, Morici, procpak ty nam nic nereknes, nestyd se a povidej, procpak Nemecko prohralo valku?"
"Nemecko prohralo valku, protoze v generalnim stabu byli zidi."
"Ty sprosty prolhany zide, rozkrikne se ucitel, v cisarskem generalnim stabu nikdy zadni zidi nebyli!"
"Ale ne v nemeckem, brani se Moric, ve francouzskem."

Sedi rabin u vecere, a najednou se ozve bouchani na dvere - Kohn cely rozcileny si prisel stezovat na sveho souseda Blumenthala. "Maj uplnou pravdu, Kohn. Uplnou pravdu," povida mu rabin.
Sotva se za Kohnem zavrou dvere, pribehne Blumenthal a nadava na Kohna." Maji uplnou pravdu - uplnou pravdu." Pak rabin znovu zasedne ke stolu a naleje si sklenici vina.
Rabinova zena, ktera byla pritomna u obou rozhovoru, vola: "Jsi snad mesuge?! - vzdyt nemuzou mit prece pravdu oba dva?!"
Rabin si povzdechne: "A ty mas taky pravdu."

Rosenberg se citi dobre a tak obdaruje snorera. O chvili pozdeji jej zahlidne v prodejne lahudek. Zajde se tam na nej podivat a neveri svym ocim. Snorer se laduje humrovymi chlebicky.
"Tak takhle oni zachazeji s penezi - projidaji to v humrech?!"
Snorer se zatvari ukrivdene a povida: "Nez jste mi dal penize, tak jsem humrove chlebicky nemohl jist, protoze jsem na ne nemel. A ted na ne mam, ale zase je nemuzu jist, protoze tu stojite a vycitate mi je. Tak mi povezte, kdy ja mam ty humrovy chlebicky vlastne jist?"

Stara Lustigova se byla poprve podivat v kostele. Prijde domu cela rozcilena: "Tahle svata familie co ji tam maj na obrazech, no to jsou teda echt gojim - ve staji bydleji, dite nema co na sebe, ale od Tintoreta se vymalovat nechaji!"

PZO (podnik zahranicniho obchodu) zamestnaval pana Kohna, ktery mel nespravny kadrovy profil, nebot pred Viteznym Unorem byl uspesnym soukromnikem. Proto Kohn dostaval jen ty nejhorsi ukoly. Nejdriv mel prodat nekolik vlaku ceskeho masla do Danska. Kohn to do tydne prodal. Pak mel vyvezt ceskou ocel do Svedska. Kohn to do tydne prodal a byl zase zpet. Pak mel vyvezt ceskou ryzi do Cinske lidove republiky. Kohn se vratil s vyrizenou objednavkou za pul roku.
"Soudruhu, to Svedsko a Dansko se ti docela povedlo, ale s ryzi - nejak to trvalo, zejo?" povida sef.
Kohn obrati oci v sloup: "To si tady opravdu vsichni myslej, ze je jednoduche najit zida, ktery v Cine obchoduje s rejzi?

Kohna si předvolají na kádrové oddělení.
- Soudruhu, tak vy nám tady do kádrového dotazníku uvádíte falešné údaje! Vy zde máte uvedený proletářský původ, doslova jste tu napsal "práce v dole". A přitom se prokázalo, že jste ve skutečnosti před Únorem vlastnil prodejnu kožešin na Národní třídě!
- No to teda pardon, ohrazuje se Kohn, přece mi nechtěj namluvit, že ten kšeft v Narodní nebyl zlatej důl?!"

Kohn a Roubíček vycházeji z kavárny Excelsior. "Teda, to jsou ceny", povídá Kohn. "Za to by je mel Bůh potrestat."
"I potrestal", usmál se Roubíček a vyndal z kapsy dvě stříbrné lžičky.

str.1 | str.2 | str.3 | str.4 | str.5 | str.6 | str.7 | str.8