Pixylophone - archiv

CSS a MacOS

Jen málo webdesignérů má k dispozici pro ladění svých stránek nějakého maca. Pokud ale chtějí mít své stránky přístupné i pro tuto platformu, mohlo by se jim hodit aspoň nahlédnout do poměrně vyčerpávajícího pojednání o podpoře CSS v macovských prohlížečích. Najdete tu mimo jiné přehled podporovaných funkcí a chyb CSS v prohlížečích čistě macovských — Safari (teprve betaverze), Omniweb (nic moc) a iCab (skoromrtvola) — i v těch známějších: MSIE5 a šíleném NN4.

Okenní hymnus

Ztuhlo to zase,
vzteky bych vylít,
Bill Gates je prase!
CTRL + ALT + DEL

Pes stále skáče

Doplnil jsem Skákajícího psa o možný pohled Václava Hraběte. A protože to stále nehodlám jednou provždy uzavřít, docela uvítám, když mi pošlete tipy na další klasiky, na kterých bych si ještě mohl zgustnout...

Maximac nepochopil

Jestli chcete vidět, jak to dopadá, když někdo přes všechnu dobrou snahu nepochopí, o čem je web, tak na stránky Maximacu byste měli aspoň nahlédnout. Resp. aspoň jejich informace "O tomto webu". Je mi jich až líto, protože se vážně snaží udělat pěkný a zajímavý web — ale na druhé straně cosi vážně nepochopili.

Zkusil jsem se vžít do role běžného uživatele, který si u nich chce třeba něco koupit. Menu vlevo vidím poněkud rozhozené a divné, a hlavně se při načítání každé stránky zobrazuje okno s chybou Javascriptu. Takže se nakonec, přes knihu Přání a stížností a povídání, o tom, jak je jejich web přístupný pro všechny browsery (mám nejnovější MSIE), dostanu až zmíněné info o webu. A tam se dočtu, že stránky jsou určitě optimalizované především pro MSIE, ale doporučují mi k tomu ještě čtyři další položky, z nichž už ani jednu nesplňuju.

Takže co mě, jakožto prostého uživatele napadne? Rozhodně ne to, abych si honem dokoupil LCD panel, nainstaloval písmo "Myriad Web CE" a přepnul do 800x600 v milionech barev. Nepadne mě jediné: seznam konkurenčních firem...

Až Maximac (a 90 % firem) pochopí, jak se uživatelé Internetu chovají, bude jejich web třeba zajímavý a přínosný.

Typografie na webu v kostce

Nedávno v konferenci o webdesignu proběhla debata o tom, jak nejlépe zvýrazňovat části textu. Je mi jasné, ze jen málokdo si někdy aspoň přečetl něco o typografii, vlastní WWW stránky si ale vyrábí každý druhý. A přitom návrh jejich vzhledu není nic jiného, než praktická aplikace typografie, resp. její specializované odnože. Kompletní průvodce typografií na webu vydá jistě na pořádnou publikaci (a určitě ve svém knihkupectví najdete dostatek knih na toto téma) — zkusím zde alespoň představit nějaké elementární základy, které jsou na mnoha webech stále s oblibou porušovány.

Rád bych upozornil, že typografická pravidla nejsou rozhodně samoúčelná. Vznikla během mnoha desetiletí přirozeným výběrem, a to především ze strany uživatelů (tedy čtenářů). Česky řečeno, jako pravidlo se použily ty postupy, které se osvědčily nejlépe čitelnými a přehlednými výsledky; a naopak se nedoporučuje používat kroky, které přinesou pravý opak. Navíc mnohá pravidla souvisejí i gramatickými pravidly daného jazyka (zde Pravidla českého pravopisu, dále jen Pravidla) — často je těžké rozlišit, co je pravidlem typografickým a co češtinářským. Což je ostatně celkem jedno.

Slova, věty, odstavce

Slova se oddělují jednou (a pouze jednou!) mezerou. Odstavec a řádek je velký rozdíl. Na webu se odstavce uzavírají do značky <p>, přechod na nový řádek <br> se používá jen výjimečně. Styl textu se definuje buďto pro celý odstavec, nebo pro jeho označené části. Kde je to možné, definujeme styl pro celý odstavec. Kvůli vzhledu odstavce se zásadně nedělají zásahy do samotného textu: místo vkládání prázdných řádek nastavíme horní/dolní okraj odstavce (margin), místo několika mezer na začátku nastavíme text-indent atd.

Interpunkce

Interpukční znaménka (.,;!?:… atd.) se píší bez mezery před a s mezerou za (až na jisté výjimky, dále zmíněné). Opakuji: před interpukcí NENÍ mezera, za interpukcí JE mezera.

• chybně: "Ahoj,jak se máš ? Díky,dobře ..."
• správně: "Ahoj, jak se máš? Díky, dobře..."

Pozn.: Tři tečky by správně měly být zapsány znakem trojtečka (… …), ale zápis třemi tečkami se na webu za chybu nepovažuje.

Výjimky, aneb za interpunkci se např. nepovažuje:

Znaky v číslech, výrazech, časových údajích, skóre atd. Desetinné čárky a tečky nejsou interpukce, píší se bez mezery před i za, a to v české i angloamerické notaci. Např. 3,14; $1,000,000.00 atd. Obdobně čas 11.48:52, sportovní výsledek 3:2 či poměr 1:4.

Znaky v programovém kódu. Na kód se nevztahuje gramatika češtiny, ale gramatika příslušného programovacího jazyka.

Tři tečky coby výpustka. Pokud v citaci vypouštíme část textu a nahradíme jej třemi tečkami, píše se před nimi mezera. Např.:

• původní text: "Oznámil to na místě přítomný mluvčí Policie ČR."
• zkrácená citace: "Oznámil to ... mluvčí Policie ČR."

Speciální znaky

V typografii se obvykle odlišují různé typy znaků, které mnozí považují za shodné, či ani nevědí, že existují nějaké alternativy.

Uvozovky

Jako typografické uvozovky se v češtině používají znaky:

• „ — vlevo, dolní "99" („)
• “ — vpravo, horní "66" (“)
• ‚ — vlevo, dolní "9" (‚)
• ‘ — vpravo, horní "6" (‘)

případně i obrácené francouzské uvozovky:

• » — vlevo (»)
• « — vpravo («).

Narozdíl od tištěného textu se ale na webu tolerují i ASCII "dvojité uvozovky" a 'jednoduché apostrofy'. V HTML kódu bychom měli místo znaku " používat entitu ".

Pozor, jiné jazyky používají uvozovky odlišně — např. “angloamerické” (horní 66 + horní 99) či «francouzské».

Pro uvozovky platí stejná pravidla jako pro psaní závorek: za levou uvozovkou a před pravou uvozovkou se nikdy nepíše mezera, při použití vnořených uvozovek (citace v citaci) je třeba vždy použít jiný typ uvozovek a dbát na korektní vnoření (aby se uvozovky nekřížily).

• chybně: "Bylo to "větší než malé" množství".
• chybně: " Bylo to ' větší než malé ' množství. "
• chybně: "Bylo to 'větší než malé" množství.'
• správně: "Bylo to 'větší než malé' množství."
• ještě lépe: „Bylo to ‚větší než malé‘ množství.“
• případně: „Bylo to »větší než malé« množství.“

Pomlčky, spojovníky, rozdělovníky, minusy apod.

Běžný znak "-" na klávesnici počítače je minus (divis). Měl by být používán jen v matematických výrazech, např. -1, x-y; nebo jako spojovník/rozdělovník (viz Pravidla), např. "česko-slovenský", "Jean-Jacques" atd. Pro pomlčky by správně měly být používány speciální znaky:

• — je dlouhá pomlčka (—)
• – je střední pomlčka (–)

Na webu se ale pro snazší zápis běžně toleruje i použití krátkého divis pro pomlčky. Platí ale, že před i za pomlčkou ve větě se obvykle píše mezera (podrobnosti viz Pravidla).

• chybně: "Můžu přijít-ale bude to později."
• správně: "Můžu přijít — ale bude to později."
• ještě lépe: "Můžu přijít – ale bude to později."

Další užitečné speciální znaky

Viz např. kompletní seznam entit HTML

Formátování textu

Na stránce by neměly být použity více než dva druhy písma (např. patkové pro text a bezpatkové navigační prvky, příp. i pro nadpisy). Nadužívání typů písma zhoršuje přehlednost a čitelnost. Texty stejného druhu mají mít stejnou velikost i barvu. I nejmenší použitá velikost písma má být dostatečná pro dobrou čitelnost (měli bychom umožnit, aby si čtenáři mohli písmo sami zvětšit). Barvy takové, aby byl text dostatečně kontrstní, a to i při černobílém zobrazení stránky. Nejlépe se čte černý text na bílém pozadí, inverzní zobrazení výrazně zhoršuje čitelnost.

Zvýrazňování

Pro zvýraznění úseků textu se používá především vytučnění a italika, případně jejich kombinace. Nic by se ale nemělo přehánět, jinak text vypadá jako zebra. Podtržený a proložený text, stejně jako zvýraznění VERZÁLKAMI se již v typografii považují za archaické; na webu pak zvýraznění podtržením nelze vůbec používat, neboť tímto způsobem jsou označeny odkazy. Měli bychom se vyhnout i zvýrazňování odlišnou barvou, neboť i tím můžeme mást uživatele — barevně jsou na webu odlišeny především aktivní prvky.

Je-li se zvýrazněným textem spojeno interpukční znaménko, musí být zvýrazněno také. Pokud se interpunkce vztahuje k celé větě, sází se základním (nezvýrazněným) písmem. Párové interpunkční značky (závorky, uvozovky) musí být vždy obě stejné (obvykle základním písmem).

Prostrčení se používá velmi výjimečně, pokud už je ale použito, musí ho být docíleno nastavením stylu textu (letter-spacing), nikoli vložením mezer! Součástí prostrčení pak musí být i mezery před a za zvýrazněným textem. Protože však prohlížeče ještě vlastnost letter-spacing nepodporují v plné šíři, je lépe prostrkávání zcela vyhnout a zvolit jiný styl zvýraznění.

• chybně: Toto je text p r o s t r č e n ý nehezky mezerami.
• správně: Toto je prostrčený text. Pokud nic nevidíte, váš prohlížeč neumí prostrkaný text vytvořit.

Nadpisy

Nadpisy lze odlišit od ostatního textu jiným typem písma, musí však být výrazně odlišný od běžného textu (např. patkové vs. bezpatkové písmo) a měl by být stejný v nadpisech všech úrovní. Velikost písma musí respektovat hierarchii nadpisů, tj. titulky <h1> jsou největším písmo, <h2> menším atd. Nadpisy nejnižší použité úrovně (obvykle <h4>) musí být alespoň stejně velké jako základní text nebo větší. Všechny nadpisy by měly být zobrazeny tučnějším písmem než ostatní text.

Zarovnávání

Na webu dáváme přednost zarovnávání vlevo (text-align:left). Základní text tvořící obsah stránky se nezarovnává na střed ani doprava. Nadpisy, navigační prvky atd. lez zarovnat i na střed; zarovnání doprava se používá pouze výjimečně (např. podpis autora). Vyrovnání textu (justify) je lépe se na webu vyhnout, neboť algoritmy v prohlížečích jsou ještě nedostatečné — při mnoha kombinacích velikosti/typu písma, šířky okna atd. pak sazba vypadá přímo odporně, někdy je text dokonce zcela nečitelný.

Řádkování a mezery mezi odstavci

Pro běžný text by mělo být použito alespoň třetinové řádkování (line-height:1.33), ideální je hodnota v rozmezí 1.5 až 2 (podle velikosti a typu písma). Před a za odstavci by měla být mezera alespoň o polovinu větší než je vzdálenost mezi řádky (např. line-height:1.5; margin-top:0.75em). Mezera před nadpisem nesmí být menší než mezera za ním (nadpis patří k následujícímu textu, nikoli k předchozímu).

Update 1. 3. 2003:

Jednotky

Jednotky u čísel se píší s mezerou mezi číslem a jednotkou. Pokud ji vynecháme, vytváříme tím adjektivum:

• 2 cm = dva centimetry; 2cm = dvoucentimetrový
• 10 % = deset procent; 10% = desetiprocentní

Ve veličinách určujících stupně (např. stupně Celsia) tvoří jednotku znak stupeň (°) společně s určením jeho typu:

• 14,5 °C; 14,5 °Celsia
• 99 °F; 99 °Fahrenheita

Úhlové stupně, minuty a vteřiny se ale píší bez mezery, přímo za číslem:

• 18°15'30"
• možné je i 18° 15' 30"

Mezery

V místech mezery je prohlížeče oprávněn rozdělit text na nový řádek. Především z toho důvodu se proložený text nesmí prokládat mezerami, především proto je důležité používat vhodně nedělitelnou mezeru.

Nedělitelná mezera ( ) je mezera šířky znaku "n", v místě jejíhož výskytu se nesmí přejít na nový řádek. V ideálním případě bychom ji měli použít všude tam, kde je vhodné, aby se sousedící slova a výrazy na konci řádku nikdy nerozdělily (např. mezera mezi krátkými předložkami a následujícím slovem). V některých spojeních je dokonce nezbytná a měli bychom ji použít bez diskusí (v následujících ukázkách nahradím nedělitelnou mezeru podtržítkem):

• jednotky: 2_cm, 10_%
• zkratky: s._r._o., a._s.
• iniciály: V._Havel, T._G._M.
• vhodné jsou jednoznakové předložky a spojky: v_práci, o_CSS, Petr a_Pavel
• před pomlčkou, je-li oddělena mezerami: ... přijít_— ale bude...

Nedělitelnou mezeru prostě použijeme všude tam, kde nechceme, aby část slovního spojení zlstala na jednom řádku a druhá část pokračovala na řádku dalším.

Další browsery pro MacOS X

AppMac Software přináší hned tři WWW prohlížeče pro OSX. Jsou postaveny na Gecku (jádro Netscape7) a jejich hlavním rozdílem od všech ostatních jsou především specifická nastavení pro různé potřeby provozovatele. Především omezení přístupu k určitému typu stránek, zabezpečený přístup k předvolbám, nastavitelné omezení ovládacích prvků či dokonce zákaz přístupu do Finderu a jiných aplikací. wDesk je určen pro firmy (regulace přístupu zaměstanců k Internetu), wKids pro rodiče a jejich potomky a wKiosk je kioskový prohlížeč (celoobrazovkový mód, zákaz přepínání aplikací, zákaz ForceQuit, automatické spuštění po restartu, zákaz downloadu atd.). Podrobnosti najdete ve srovnání funkcí všech tří verzí. I když by aspoň wKids mohl být zdarma ($29, na CD za $49), ostatní dva jsou určeny spíš pro firmy, pro něž $79 za wDesk nebo $169 za wKiosk nemusí být cena příliš vysoká.

Bloxxy — další update

Pokud někdo používáte Bloxxy (poslední verzi z 2003-02-14 + updaty 2003-02-17), stáhněte si update č. 2 hlavního souboru index.php. Je zde opravena další bezpečnostní díra. Martinovi děkuju za upozornění.

Skákal pes, Nanynka a relaxace

Na Websky jsem potkal odkaz na klasické dílko "Šla Nanynka do zelí" ve zpracování ještě klasictějších básníků. Už jsem to viděl kdysi dávno (škoda, že tam Zvědavec neuvádí autora) a i tehdy jsem si brousil zuby spáchat něco podobného. No, a tenhle odkaz dnes nastartoval moji chuť do té míry, že jsem se do toho pustil hned. Takže: "Skákal pes přes oves" v podání klasiků. Rozhodně to není stejná kvalita jako originální autoři, ale třeba by se v tom poznali...

Středa, lázní je třeba

Teda, člověk je pár dní pryč a zrovna se všichni rozhodnou být hyperaktivní... Takže jsem si aspoň prošel svůj přetékající mailbox a zpracoval ty nejžhavější novinky. Především je mírně aktualizováno a (konečně) má kompletní anglickou verzi Dogma W4 — velké díky Jiřímu Hrazdilovi za překlad. Dále je upravený výpis webů, které se snaží W4D dodržovat. A v neposlední řadě jsem poněkud upravil prohlížeč RSS a opravil jedno URL. A k tomu jedenáct hodin nonstop pracovních restů...

Dejte mi dneska všichni svátek...

Velikost písma a alibismus

Marek dnes na Sově zase oprašuje ideu tzv. CSS signature. To není žádný terminus technicus, ale Meyerův nápad označovat tělo stránek identifikačním kódem (např. <body id="www-pixy-cz-blogg">). Má to umožňovat uživatelům, aby si nastavili v uživatelském CSS v prohlížeči vlastní stylové předpisy, platné pro konkrétní, takto "podepsaný" web, např.:

#www-pixy-cz-blogg { font-size: 150% }

Idea by to mohla být zajímavá, ale mně se protiví hned z několika důvodů:

1. Zásadním způsobem porušuje sémantiku webu. Chce si totiž ve struktuře kódu přisvojit informaci, která je normálně vyhrazena sémantickému rozlišení v rámci celého webu (nad-dokumentová sémantika). U jednostránkových webů (resp. webů používajících jeden typ stránky) tato strukturální informace obvykle chybí a někomu proto může připadat identifikace body jako nevyužitý prostor, otevřený k podobným experimentům. Na rozsáhlejších projektech je ale často účelné ji používat — např. k rozlišení stránek téhož typu, když máme jedno společné CSS pro celý web (osobně to používám celkem často). Potom je už informace typu body id="katalog" nebo třeba body class="kategorie-04" nanejvýš potřebná — nějaká "CSS signatura" je zde kontraproduktivní a nemá tady co dělat.
2. Symbolizuje to nekorektní přístup k uživatelům. Předpokládá totiž jistý a pro naprostou většinu uživatelů netypický způsob používání webu. Málokdo tuší — a i kdyby, málokoho zajímá — že si může sám někde něco nastavit (dokonce i když má tu možnost rovnou v prohlížeči); a téměř nikomu už jakési "kaskádové styly" něco říkají. Nemluvě o tom, že pokud chci změnit styl nějaké stránky, musím se nejprve aspoň letmo podívat na její kód, prostudovat styly, které tam jsou již použity, a vyznat se v nich. Který průměrný uživatel dokáže vůbec zobrazit kód stánky? Ale i v případě, že by se zápis takových stylů nějakým způsobem zautomatizoval a ze strany uživatele by zápis do uživatelského CSS byl transparetní, v rostoucím množství podobných položek (kolik webů průměrný člověk navštěvuje? desítky? stovky?) by za chvíli měl neskutečný chaos a na mnoha stránkách by časem takovéhle těžko spravovatelné a nepřehledné stylové předpisy naopak použitelnost snížily. Jinými slovy — pokud bych podobný postup použil častěji než výjimečně na jednom, dvou webech, bude v této podobě kontraproduktivní i pro odborníka. O běžných uživatelích ani nemluvě (běžte za nejbližší sekretářkou a zkuste jí to vysvětlit).
3. Není to nic jiného než alibismus autorů. Buďto vytvořím stránky s ohledem na univerzální použitelnost (viz např. W4D) — velikost písma bude definovaná relativně, stránky budou funkční i bez CSS — a ponechám uživateli dostatek prostoru, aby si jejich vzhled přizpůsobil stávajícími prostředky (změna velikosti písma, vypnutí definic písma, vypnutí stylů vůbec atd.). Anebo mám nějaký důvod (za něj lze považovat i lenost, bezohlednost nebo pouhou neznalost), abych písmo definoval v px, aby stránky byly bez CSS k ničemu, aby se s jiným fontem staly zcela nepoužitelné atd. — ale potom není nabízení podobného "náhradního řešení" ničím jiným, než čirým alibismem.

Uživatelské styly v prohlížeči jsou primárně využívány nikoli k "doladění" vzhledu stránek tam, kde to uživateli "nějak nesedí" — ale ke globálnímu nastavení vlastností, které jsou ze strany konkrétního uživatele pro vnímání stránek primární — slabozrací si nastaví velikost písma na * {24pt !important}, barvoslepí vynutí černobílé zobrazení * {background:white !important; color:black !important}, slepí zde třeba budou mít definovány vlastní audio styly atd. Málokdo se bude vrtat v uživatelském CSS jen pro to, aby si pro pixy.cz/blogg nastavil o 2 body větší písmo, pro Sovu v síti zelené pozadí, na iDnes zakázal rámečky, na Seznamu... atd.

Neříkám, že Meyerova idea je špatná ve své podstatě, ale je špatná v této podobě a bez podpory ze strany standardů a prohlížečů. Podobná "technologie" by mohla být užitečná, funkční a široce rozšiřitelná, pokud by bylo splněno několik předpokladů. V prvé řadě by nesměla zasahovat do struktury a sémantiky webu. Pro pojmenování webu by se musely použít jiné mechanismy (vytvořit speciální značku, vyhradit pro tento účel id značky html, zavést nové funkce v prohlížečích apod.). Současně by neměla vyžadovat žádné speciální znalosti uživatelů a rozhodně by jim musela být poskytnuta aspoň minimální možnost správy takových site-specific-CSS. V ideálním případě by bylo řešením implementovat do prohlížečů mechanismus podobný zpracování cookies (uspořádaný seznam dvojic URL webu => předpis stylů); při zobrazení stránky označovat, že stránka je zobrazena s uživatelskou úpravou; možnost jejího dočasného vypnutí; a případně implementovat i jednoduchý editor základních vlastností CSS.

Nic z toho zatím neexistuje, a tak nadále považuji CSS-signatury za sice zajímavý, ale v obecné praxi k ničemu nepoužitelný nápad.

Jadýrka z jablek, 20. 2. 2003

A hned na začátek:

Nejhorší zpráva ze světa MacOS za poslední rok

Microsoft oznámil [2], že kupuje produktovou řadu VirtualPC od Connectixu. Zatím nám mažou med kolem hub, ale jisté náznaky jsou jasné už teď: This fits very well with how we look at our strategy — this is all about compatibility. ... Our products are all about letting Mac users be compatible with people running Windows; this is a natural extension of that strategy. Doposud na VPC v pohodě šlapal i Linux, nebo třeba stará Win 3.x nebo 95. Už vidím v barvách hlášku některé příští verze: This version of Microsoft (TM) VirtualPC (TM) allows you to run only Windows XP or newer. Please upgrade your software. ... Kdo další je na řadě?

Better Rename

Vyšel update A Better Finder Rename. Verze 5.3 přináší řadu funkcí pro hromadné přejmenovávání souborů podle množství kritérií — ať už přes kontextové menu nebo vytvořené droplety.

A na závěr:

Nejlepší zpráva ze světa MacOS za poslední rok

BareBones dnes vypustil setinkový update BBEdit 7.02, který kromě mnoha oprav a vylepšení konečně umí překódování textů! Doufám, že teď už konverze typu iso-8859-2<->windows-1250 budou hračka. Hlavně jenom, abych se neradoval předčasně...

Odkazy a prohlížeč RSS

Konečně jsem se dokopal k tomu, abych sem taky dal odkazy na některé jiné blogy a především abych konečně udělal RSS viewer, který si už drahně dlouho slibuji. Není to žádný sofistikovaný zázrak, na chybném URL nebo nevalidním RSS zkolabuje, ale jinak to funguje. Nemám tam ještě kontrolu kódování, takže je-li RSS v něčem jiném než iso-8859-2, zobrazí se špatně čeština (ale stránka je na to připravena, všechno je cesky, aby — až tam vrazím správný charset — nic nehaprovalo. Recode na serveru nemám ). Takže ode dneška je tu nová stránka: odkazy a prohlížeč RSS.

Obrázkové odkazy s CSS

Chceme-li na web umístit obrázkový odkaz, není to obvykle žádný problém. Jedná-li se např. o proklikávací logo webu v záhlaví stránky, bývá nejvhodnější jej navíc označit jako titulek:

<h1><a href="URL"><img src="mujweb.gif" alt="NAZEV"></a></h1>

Atribut alt přitom zajistí, že pokud nejsou v prohlížeči dostupné obrázky, zobrazí se název webu aspoň jako text.

Často je ale zbytečné dávat obrázek přímo do kódu stránky — a především u takových obrázků, které mají čistě dekorační charakter (nenesou žádnou informaci), je to dokonce nežádoucí. Takové obrázky by měly být součástí předpisu stylů, ne stránky samotné. Jak to ale udělat?

1. Prosté řešení

"Odsunout" obrázek odkazu do CSS není zas tak složitou záležitostí. Stačí změnit odkaz <a> na blok (display:block) a nastavit mu rozměry kopírující rozměry obrázku. Ten pak tomuto prvku nastavíme jako obrázek na pozadí, a aby nebyl překryt textem odkazu, tento text uzavřeme do neutrálního prvku (span), který v CSS skryjeme. Konkrétní použití si můžete prohlédnout na příkladu 1.

Toto řešení má ale jednu nevýhodu — pokud prohlížeč nedokáže zobrazit obrázky (nebo bude použitý obrázek nedostupný), nezobrazí se zhola nic, protože jediný text jsme s CSS skryli. Proto je vhodnější použít nepatrně komplikovanější postup:

2. Kompatibilnější řešení

Idea, jak zajistit, aby byl odkaz funkční i s nedostupným obrázkem, je následující: do odkazu nevložíme pouze jeden prvek, ale prvky dva. Jeden bude obsahovat text a druhý se zformátuje jako obrázek, který textový odkaz překryje. Pro překrytí využijeme absolutní pozicování (např. v relativně pozicovaném prvku). Použití je předvedeno na příkladu 2. V tomto případě bude viditelný alespoň text odkazu, pokud obrázek z jakéhokoli důvodu nebude možné zobrazit. V opačném případě bude text překryt. Je třeba si pouze dát pozor na situaci, kdy by text byl výrazně delší, než je rozměr obrázku — pak by pod obrázkem "vykukoval". Vyřešit to lze například vhodným nastavením overflow pro odkaz (na hodnotu jinou než visible).

Optimalizace Javascriptů na přenosovou rychlost

Další užitečný článek týkající se Javascriptu publikuje na Webreference Andy King: Optimizing JavaScript for Download Speed. Je to výňatek z knihy Speed Up Your Site: Web Site Optimization, která by určitě stála za přečtení.

A jen mezi řečí je zde zmíněn jeden zajímavý fakt, který by si měli vrýt do paměti všichni programátoři (především ti z Eurotelu): Javascript nemá k dispozici více než 10 % uživatelů.

Detekce prohlížečů v Javascriptu

V minulém příspěvku o Safari jsem se zmiňoval o detekování prohlížečů ve skriptech a úplnou náhodu jsem záhy potom narazil na Webreference na článek Object Detection in the New Browser Age, kde se této problematice věnuje Eddie Traversa podstatně podrobněji. Mimo obecné rady a zdůvodnění, proč postupovat právě takhle, je tu uvedena i řada ukázek, jak pomocí obecných funkcí JS a DOM identifikovat prohlížeč z určité skupiny nebo dokonce konkrétní prohlížeč určité verze, aniž by bylo nutné zjišťovat název a zkoumat jeho identifikační řetězec. Velmi užitečný článek do archivu každého autora javascriptů.

Safari už byste neměli ignorovat

Nový applovský prohlížeč Safari je v mnoha ohledech přelomovým produktem. Pominu-li jeho nesporné kvality (uživatelské rozhraní, rychlost, podpora standardů), pak především tím, že po letech duální vývojové řady MSIE-NN zakládá třetí majoritní větev, která není s předchozími příliš spřízněna. Pravda, ne v ČR (u nás kvůli totálnímu embargu do roku 1990 už asi MacOS zůstane minoritní platformou navždy) — ale pro svět se stává Safari důležitým prvkem, který už webdesignéři nemohou opomíjet (nových maců se prodává stále víc, kampaň Switch také vykazuje nemalé úspěchy). V jistých cílových skupinách je dokonce MacOS platformou nikoli minoritní — třetina počítačů v amerických školách jsou macy a v reklamních agenturách, DTP či uměleckých kruzích jsou celkem časté i u nás. A je téměř jisté, že Safari se na MacOS záhy stane majoritním prohlížečem. Už nyní, kdy je teprve v beta verzi s mnoha chybami, jej jako svůj primární prohlížeč používá nadpoloviční většina uživatelů MacOS X.

Autoři WWW stránek a skriptů by proto neměli být časem zaskočeni jeho existencí. Do nynějška byl ještě majorotním macovským prohlížečem MSIE (jehož identifikace se často skryla mezi MSIE z Windows), v poslední době — hlavně na MacOS X — stoupá podíl Mozilly a jejích derivátů, především Chimery (jejich identifikace se zase slévá se všemi ostatními Mozillami). Lze ale téměř s jistotou očekávat, že nástup Safari tyto letité zvyky prolomí a bude třeba počítat s novým (ne-dominatním, ale také ne-zanedbatelným) hráčem na trhu.

Stránky vytvořené podle standardů už sice použitý typ a platforma prohlížeče nemusí vůbec zajímat — mnoho autorů ale stále v CSS a ve skriptech používá různé vychytávky, které jsou na typu prohlížeče závislé hodně. Třeba stávající testování identifikace prohlížeče v Javascriptech (s jednoduchým větvením MSIE-Mozilla) v případě Safari přestane fungovat. Tento prohlížeč je postaven na odlišné technologii (jádro pochází z Konqueroru), čímž přidává ke stávajícím používaným jádrům další renderovací engine: MSIE (resp. Tasman v MSIE/Mac), Gecko (Netscape, Mozilla) a KHTML (Safari, Konqueror). Protože celý stroj KHTML je veřejně použitelný (OpenSource), je docela dobře možné, ža časem na něm budou postaveny i další prohlížeče, i pro další platformy.

Safari se nyní identifikuje řetězcem:

Mozilla/5.0 (Macintosh; U; PPC Mac OS X; en-us)
AppleWebKit/48 (like Gecko) Safari/XX

(kde XX je číslo závisející na aktuální verzi) — takže např. prosté rozhodování podle výskytu řetězců "Mozilla" nebo "Gecko" již nadále není postačující. Což na druhé straně dnes používá už jen opravdu neznalý programátor — daleko jistějším rozhodováním je test podle schopností prohlížeče, namísto zastaralého ověřování jeho jména — např.:

if (document.getElementyById && document.createElement)

Všichni autoři Javascriptů by si na to měli rychle zvyknout, jinak se v budoucnu setkají s nepříjemnou odezvou uživatelů (především pokud jsou stránky určeny i pro zahraniční uživatele, mezi nimiž bude použití Safari mnohem vyšší než u nás). Zatím je ještě chvilka času, protože Safari je teprve v beta verzi — i když se přesto používá stále víc a každá nová aktualizace opravuje chyby po kvantech a je skokově o třídu lepší. Stále je ale na mnoha stránkách nepoužitelné — mně za test case slouží Blesk či Reflex, kde používám celkem náročné konstrukce CSS i DHTML — až budou tyto stránky v Safari zobrazeny korektně, můžu ho s klidem prohlásit za dokončený a použitelný produkt. Do té doby bude alespoň užitečné pro uživatele prostudovat si přehled stávajících chyb a pro webdesignery průběžně sledovat stránky Dava Hyatta, hlavního tvůrce Safari.

Jadýrka z jablek, 18. 2. 2003

Několik různých možností, jak si na MacOS X pořídit vícenásobnou schránku, rozebírají TidBits — včetně srovnání jednotlivých prográmků. *** USBOverdrive X, univerzální a plně konfigurovatelný ovladač pro polohovací zařízení na USB, je již v plné verzi pro Jaguar (10.2.1). *** IBM úspěšně otestovalo nový čip Power5, o němž se spekuluje jako o výchozí platformě i pro budoucí procesory PowerPC. Vytyčený cíl 6 GHz by mohl znít slibně. Procesor PPC 970, postavený na předchozím čipu Power4, se očekává již během letošního roku [MacRumors]. *** Nejsem sám, kdo si myslí, že Software Update není vždy nejlepší způsob aktualizace OS a dalších aplikací. Podobná úvaha je i na TidBits. *** MacRumors spustily novou sekci: Buyer's Guide. Americké ceny a sortiment jsou sice trošku mimo naši mísu, ale jinak to může být docela užitečná pomůcka pro každého, kdo se rozhlíží po novém hardwaru. *** Užitečným nástrojem na porovnávání obsahu souborů se zdá být FileMerge (Apple, freeware).

VLC, další lepší videopřehrávač

Quicktime je sice skvělá věc, ale na novější technologie, jako DivX, AVI filmy s titulky apod. je prakticky k ničemu. Včera vyšla aktualizovaná verze VLC (VideoLAN Client), přehrávače, který bez problémů zvládne prakticky jakýkoli videoformát (od MPEG, přes AVI, Ogg a WMA, až po DivX 5 nebo XviD — viz přehled funkcí). Dokonce i na takovém stroji, jako je můj postarší iMac 350, je přehrávání plynulé jak v okně, tak ve fullscreenu. Přehrávání má ale nejvyšší prioritu, takže na pomalejších počítačích si chvíli počkáte na reakci na stisk ovládacích tlačítek (o menu nemluvě). Bohužel externí soubory s titulky VLC stále nepodporuje a marně budete hledat i přetáčení. Nová verze (0.5.1) je sice o třídu lepší než ty předchozí, nejlepším přehrávačem pro OS X zůstává stále jednoznačně mplayer.

iClock

Jestli vám stejně jako mně chybí v menu kromě času i datum přímo na očích, hodilo by se vám mít rychlý přehled, kolik je zrovna v NY, LA nebo Tokyu, nebo třeba příruční budík, zkuste iClock.

Už od pátku mám těžké problémy s připojením na Internet, prakticky celý víkend jsem byl úplně offline, dnes svištím na úžasných 28.8 kbps — můj "provider" se zdá být stále neschopnějším *** O víkendu jsme si zase zapařili Osadníky z Katanu, od Silvestra jsou ve velké oblibě. Kdo nezná, měl by zkusit, je to fakt výborná hra. *** Z kamarádek se stávají matky jedna za druhou, party se zvolna rozkládají. Snad to není infekční...

Dodatek k "relativnímu absolutismu"

V minulém příspěvku jsem psal o absolutním pozicování prvků, které mají relativně pozicovaného předka. Rád bych doplnil ještě jednu připomínku — původně jsem automaticky předpokládal, že to ani nikoho nenapadne, ale mailové dotazy mně přesvědčily o opaku.

Vnější blok, který vytváří omezující blok pro své absolutně pozicované potomky, by neměl mít float jiné než none. Sice je možné mít relativně pozicované floaty, ale už to dělá některým prohlížečům problémy — obecně je zpracování plovoucích prvků velmi výpočetně náročné a mnohé prohlížeče na složitých kombinacích floatů prostě zkolabují. Navíc specifikace CSS neřeší problematiku kombinace relativně pozicovaný prvek + float:left/right + jeho absolutně pozicovaný obsah. Přímo či nepřímo mluví o libovolných dvou kombinacích z těchto tří nastavení, všechny tři soucasně už jsou ale nad rámcem specifikace.

Některé prohlížeče proto (při nepříliš komplikovaných floatech) použijí i takového plovoucího předka jako základnu pro pozicované prvky, některé jen částečně (např. použijí jeho svislou pozici, ale už ignorují jeho rozměry); a jiné takový prvek zcela přeskočí — omezující blok pak určuje nějaký další, "rozumnější" předek. Navíc je ve hře ještě použitý doctype a režim prohlizece. Obecně se dá pouze říct, že formátování bude při takovéto kombinaci prvků prostě nepředvídatelné.

Doporučuji proto absolutně pozicované prvky ve plovoucích prvcích raději nepoužívat, chcete-li se vyhnout ne právě snadno pochopitelným komplikacím ve stránce.

Update Bloxxy

Opravil jsem mimo jiné bezpečnostní díru, na kterou jsem byl nenápadně upozorněn "něžným hackem" mého blogu. Martinovi a Vítkovi děkuji za pomoc a decentní zásah. Všichni nadšenci, kteří se rozhodli Bloxxy používat, by si měli update stáhnout. Více viz homepage Bloxxy.

Doplněno 14.2.18:45 — ten update se mi vůbec nepovedl, napravil jsem to novou verzí. Kromě opravených chyb jsou navíc všechna nastavení vyčleněna do samostatného souboru, aby už je nikdo při každém dalším updatu nemusel zadávat znova. Příště už se jen jednoduše přepíše index.php a jede se vesele dál...

GyazMail — rychlejší a lepší než Mail.app

GyazMail je e-mailová aplikace velmi připomínající applovský Mail. Rozdíly mezi nimi mě ale dostaly rychle: libovolné nastavení barev oken a textů, odlišné nastavení písma v seznamu složek, zpráv i ve zprávě samotné; bohaté nastavení filtrů a pravidel (skoro dokáže nahradit chybějící filtr spamů, který ale ani v Mailu není zas tak spolehlivý); daleko větší možnosti nastavení skoro čehokoli; s připojením po modemu nezbytné Send Later (které bůhvíproč v Mail.app chybí); podstatně lepší Progress Window; plně konfigurovatelné klávesové zkratky; oddělení SMTP serverů od uživatelských účtů (zvlášť si vybíráte účet, zvlášť přes koho se mají zprávy právě posílat) — a především rychlost, výrazně předčící Mail.

Přece jen je to ale ještě nehotový produkt, takže některé dětské nemoci mě odradily od okamžitého přechodu na tento mailer — chybějící barevné odlišení úrovně Re: při psaní reakce na mail (v zobrazení došlých mailů ale nechybí), nezobrazování podpisu při psaní mailu či nefunkční klávesa "delete" (zprávy se mažou "backspacem")... Na to bych si dlouho zvykal, raději si počkám na nějakou pokročilejší verzi. Ale i tak GyazMail rozhodně stojí aspoň za vyzkoušení.

Update (14.06): — Goichi Hirakawa, autor GyazMailu, mě upozornil, že klávesu "delete" si můžu napamovat, viditelný podpis se nastaví v předvolbách a obrázky v mailech se dají taky vypnout. Stačí si pořádně projít všechny možnosti... Tím se pro mě GyazMail stává ještě zajímavějším. Až budou ty barevné "replye", možná skončí Mail.app v koši...

Úprava lišty v MSIE

Lišta nástrojů (toolbar) v MSIE 5 v OS X se dá upravovat nejen běžným způsobem (Customize Toolbar), ale lze do ní přetáhnout také libovolný obrázek s odkazem (větší obrázky se automaticky přizpůsobí výšce lišty) z právě zobrazené stránky. Pěknou sadu připravených odkazů na macovské servery najdete na SpyMacu.

Obsah lišty je jinak uložen v XML souboru ~/Preferences/Explorer/English.Toolbar.xml — zvládnete-li editovat XML, můžete si s ní tedy udělat prakticky libovolné divy.

Jadýrka z jablek 13. 2. 2003

Nový update Safari (beta v60, neboli 0.8.2) je ke stažení na stránkách Apple. Mírně vylepšili Javascript i CSS (Blesk, Reflex ani Ábíčko však stále zobrazuje hůř než chybně ). Dále by Safari mělo být rychlejší, stabilnější a lépe a rychleji zobrazovat Flash. Mimochodem, obdobně jako to udělal s iLife, hodlá údajně Apple distribuovat komunikační nástroje v jednom balíčku: Safari, Mail & iChat ($29.95). O dalších podrobnostech se ještě spekuluje, pravděpodobná je i sleva na .Mac. Název je zatím ve hvězdách — že by iWorld?

Update Finalcut Express 1.01 vylepšuje stabilitu a výkon a přidává pár vylepšení. *** Complete MySQL pro MacOS X včetně administrace, manuálu atd., pěkně v jednom balíčku. *** Potřebujete si dělat navzájem provázané poznámky s odkazy na web? Zkuste Senniki, třeba to bude to pravé.

Relativní absolutismus aneb létající základy bloků v CSS

Začnu upřímným doznáním — následující "vychytávku" CSS jsem dlouho ostentativně přehlížel, myslev si, že je to nějaký úlet, který beztak není nikde podporován. Nakopnul mě až Marek Prokop, když jsme se o to pohádali v konferenci a já byl nucen si to konečně důkladně ověřit. Dnes už mám jasno, vím, že to funguje, a dokonce prakticky všude. Kdo tuto funkci ještě nezná, možná mu otevře široké obzory CSS, o nichž předtím neměl ani tušení.

O co jde?

O absolutně pozicované prvky. Ty se totiž při formátování vyjímají z okolního obsahu stránky (který se dále formátuje, jako by tam tyto prvky nikdy nebyly) — a následně se umístí do "vrstvy nad" stránku, kde se zase zformátují jako by byly v samostatném dokumentu. Otázkou je ale ta "vrstva", přesněji její pozice a rozměry (tzv. omezující blok). Určuje ji nejbližší předchůdce prvku, který je pozicován. A tady je ten háček. Donedávna jsem si myslel, že se tím rozumí absolutně pozicován — relativně pozicované prvky totiž fungují úplně jinak (z okolního obsahu nejsou vyjmuty, formátují se jako "běžné" prvky a pouze se odsunou relativními souřadnicemi o kousek vedle).

Jenže ono se tím opravdu rozumí jen pozicován — i relativně pozicovaný prvek vytváří omezující blok (nebo základnu, chcete-li) pro své absolutně pozicované potomky. Přičteme-li k tomu, že je tato funkce podporována ve všech běžných prohlížečích, poskytuje to velmi zajímavé možnosti formátování stránek, které jinak s CSS nejsou vůbec možné.

K čemu to je?

To hlavní použití je nasnadě. Pomocí absolutního pozicování lze vytvořit libovolně složitou kompozici a možnostmi formátování předčí i DTP aplikace. Ale jakožto absolutně pozicovaná pak musí být umístěna na pevném místě stránky. Což takhle ji ale chtít dát za první odstavec textu nebo na konec stránky nejisté výšky? Řešení je prosté. Umístí se do bloku, který má position:relative (na souřadnicích top/left/bottom/right nezáleží, nemusí se vůbec zadávat). Tento blok se bude chovat jako normální, statický blok (tj. jako běžný div či p), bude se formátovat v normálním toku dokumentu, bude se posouvat podle výšky obsahu nad ním, bude se přizpůsobovat rozměrům dokumentu atd. Ale jeho absolutně pozicovaný obsah se umístí s ohledem na jeho aktuální pozici a rozměry — jinými slovy, základy absolutních prvků nebudou pevné, ale plovoucí uvnitř dokumentu a budou se přizpůsobovat formátování okolních prvků.

Příklad

<div>
   <div>1</div>
   <div>2</div>
   <div>3</div>
   <div>4</div>
   <div>5</div>
</div>

Bude-li mít vnější div position:relative a vnitřní budou s position:absolute, může být celek zformátován třeba takto (podívejte se na zdrojový kód ukázky — vědomě zde porušuji zásady W4D a dávám popis CSS přímo do kódu stránky):

Pokud váš prohlížeč funguje, jak by měl, měli byste vidět vnější div zobrazen jako žlutý čtverec zarovnaný na střed stránky (je relativně pozicován) a číslice 1-5 uvnitř něj uspořádané jako na hrací kostce (jsou absolutně pozicovány).

Další možnosti použití už závisí jen na vlastní fantazii. Nechápu, jak jsem bez toho ty stránky kdysi mohl dělat...

Jadérka z jablek, 12. 2. 2003

Vyšla nová verze FreeRuleru. Asi není lepší měřidlo na obrazovku; update kromě pár vylepšení konečně přináší pravítka beze stínu. *** Apple vypustil update X11. Mnoho vylepšení a opravených chyb. Kolik bylo zaneseno nových, nevím. *** Chystá se upgrade AppleWorks, pravděpodobný je letošní duben. Má to ještě vůbec smysl? Kdyby raději pořádně zahýbali s OpenOffice. *** Toužíte-li spouštět Javascripty bez prohlížeče, může se vám hodit Konfabulator, javascriptový runtime pro OSX. *** Microsoft má v létě vypustit upgrade Office, především se mluví o Entourage X, který by měl konečně nějak spolupracovat s Exchange serverem. *** iDraw má verzi 1.3 *** Freewarová utilitka ShowDesktop umožňuje snadno schovat všechny aplikace až na ty, které si určíte, že ne.

Nejen Mujmac dělá osvětu. Na TidBits vyšel druhý díl Mac User's Guide to Unix Command Line *** Snížené ceny eMaců už začínají probublávat i k nám. Distributoři, snažte se! *** Chcete-li vidět náhled při editování obrázku v iPhoto2, stiskněte přitom Ctrl [MacOSXHints].

Barevná schémata a poruchy vidění

Tak a je to. Tvorba barevných schémat je rozšířena o náhled, jak připravené schéma uvidí uživatelé s poruchami barevného vidění. Nyní si můžete ověřit, jak vaši paletu uvidí lidé, kteří mají:

1. protanopii (necitlivost na červenou, cca 1 % mužů)
2. protanomálii (snížená citlivost na červenou, cca 1 % mužů)
3. deuteranopii (necitlivost na zelenou, cca 1 % mužů)
4. deuteranomálii (snížená citlivost na zelenou, cca 5 % mužů a 0.4 % žen)
5. tritanopii (necitlivost na modrou, cca 0,003 % populace)
6. tritanomálii (snížená citlivost na modrou, prakticky se nevyskytuje)
7. monochromatismus (úplná barvoslepost, cca 0,005% populace) — tato volba poslouží i jako náhled schématu ve stupních šedi
8. atypický monochromatismus (snížená celková barevná citlivost)

Jen pro zajímavost — v populaci má nějakou výraznější poruchu barevného vidění přibližně každý dvanáctý člověk. Naprostou většinu z toho tvoří muži a jen velmi málo žen (cca 8 % mužů a 0,4 % žen). Nejčastější poruchou je deuteranomálie (63 % barvoslepých mužů a 95 % barvoslepých žen). Zcela barvoslepých je cca 50 osob z milionu.

Update (0:22) — Doplnil jsem free editor pro snazší otestování stávajících barevných schémat.

Ještě k barevným schématům

Marek si na Sově posteskl, že to moje míchátko barev neumí zadat barvu v RGB. Už jsem jsem se tu o tom jednou zmiňoval, ale raději to znovu upřesním — kupodivu to udělátko používá dost lidí (až mě to překvapilo).

Algoritmus pro míchání barevných schémat vychází z obecně známých (a hodně starých) postupů na klasickém barevném kruhu. Ten je ve své podstatě CMYK, algoritmy zase pracují v prostoru HSV. A aby toho nebylo málo, základní barvy na tom kruhu vůbec neopovídají základnímu spektru systému RGB, se kterým pracuje obrazovka počítače (tenhle barevný kruh byl používaný snad už v renesanci). Mezi jednotlivými prostory je navíc dost velký gammut (tj. barvy, které se vyskytují pouze v jednom z nich, druhým sytémem je nelze popsat), takže se mi podařilo najít jen jednosměrný algoritmus HSV->RGB. Opačný převod je ztrátový a zakrouhlovací chyby byly příliš velké. Takže i když jsem původně měl zadání základní barvy v RGB, bylo nutné ji převést nejprve na HSV a následný zpětný převod do RGB udělal z původního RGB kódu úplně jiný (zadali jste třeba #0000FF a převod vrátil a dál se pracovalo s #0030F8).

Bylo to dost matoucí, takže jsem to raději vyhodil a nechal zadání výchozí barvy pouze na HSV (odpovídající RGB se ihned ukáže, takže se základní barva dá ještě najít celkem přesně). Naštěstí je ten jednosměrný převod HSV->RGB spolehlivý, takže i když to celé vnitřně pracuje v HSV, zobrazené kódy barev přesně reprezentují barvy, které jsou vidět na obrazovce (až na použité gamma obrazovky, ovšem). Líp to prostě neumím.

V nejbližší době bych se ještě rád pustil do barevných korekcí — zkusím doplnit možnost, aby se schéma zobrazovalo i tak, jak je uvidí uživatelé s černobílým monitorem a lidé s poruchami barevného vidění.

Sova od prsu odtržená

Hned po mě opouští rodné hnízdo Bloggeru také Sova v síti. Pro změnu přechází na PPWizard. Vzhled Sovy je zatím víceméně stejný, jen články jaksi přestaly být podepisované (což považuji jen za přechodnou dětskou nemoc). Ale určitě je teď Marek spokojenější — inu, Blogger je výborný start, ale dřív či později přestane stačit a je třeba se poohlédnout po novém domově

Tak jo. Zaregistroval jsem tohle všechno do Toplistu i do Navrchola. Aspoň uvidím, kdo a hlavně čím mi to tu loupe perníček...

Novinky v blozích

Dnes zde vznikl nový blog — Jablečný mošt. Abych neobtěžoval spokojenou okenní majoritu, kterou cokoli týkající se jisté ovocnářské firmy vůbec nezajímá, přesunul jsem do něj i starší příspěvky, které sem logicky patří. Ale na druhou stranu bych se rád odnynějška jabkům věnoval trochu častěji.

Dalších změn doznaly blogy jako takové — na úvodní straně jsem vyslyšel připomínky od jednoho čtenáře a doplnil jsem vyhledávání a čas aktualizace v jednotlivých blozích (tentokrát již ne čas aktualizace stránky, ale čas nejnovějšího příspěvku; snad to tak bude užitečnější).

A v neposlední řadě, upravil jsem CSS na "polo-gumovou šířku". Ať je Martin spokojen Je sice trapné, že většina prohlížečů kašle na min-width a max-width, takže omezení rozměrů většině čtenářů fungovat nebude, ale to je problém jejich prohlížečů a každý si může nastavit velikost okna podle libosti, že.

Bude opravdu OSX na Intelu?

Nic není nemožné — ne často, ale pravidelně se objevují nové a nové náznaky (s pravděpodobností ne úplně nulovou), že projekt "Maklar" (viz třeba Google: marklar+osx) je stále naživu. Na jednu stranu to sice vypadá, že by si Apple portací OS X na PC podřezával větev pod vlastním zadkem, ale na druhé straně by to vůbec nemusel být hloupý tah: nabídnout uživatelům Windows, která nemají svou architekturou moc prostoru pro rozlet, i něco jiného, aniž by si museli kupovat nový stroj (což je často největší překážkou OSX aspoň vyzkoušet). Když by si Apple ponechal dostatečně pádný argument, že s Applovskými stroji bude OSX pořád něčím výrazně lepší, bylo by to průchodné i obchodně.

Osobně bych i věřil, že Jobs vážně něco takového chystá, že s něčím vyleze už letos a že — jak dalece ho znám — má v rukávu i setsakra festovní pojistky, aby uživatelé měli důvod nadále kupovat applovský harware. A jestli to fakt udělá a jestli se mu to povede, do dvou let stoupne počet uživatelů OSX několikanásobně a dá se celkem předpokládat, že další počítač nezanedbatelné části z nich by pak byl právě Apple. Čichám, že vítr vane právě tudy...

A jestli ne, minimálně je Marklar hodně pěkné dvousečné kladivo jak na neposlušnou a neschopnou Motorolu, tak i na Microsoft nechutně hrozící svým "velkobratrovským" Palladiem...

Co na plochu

Pěkný výběr obrázků na plochu nabízí mj. MacDesktops, Mandolux, MacMonkies (tady se bude líbit i těm, co si rádi mění ikonky) nebo třeba TwistedSun. Já ale (z ryze praktických důvodů) používám zásadně svoje vlastní pozadí — kdo ladí weby, jistě pochopí proč

Druhá verze Bloxxy

Doladil jsem Bloxxy podle své instalace, upravil dokumetaci a dal k dispozici na web. Kdo má zájem, ať si to užije — je to přesně ta aplikace, v níž teď dělám všechny své blogy. Bye, bye Blogger...

Reakce Eurotelu na kritiku

Už jsem si myslel, že můj článek o Mobil Go na Lupě je všem v Eurotelu úplně šumafuk, ale zdá se, že na něj přece jen zareagovali — viz obrázek MobilGo v Mozille:

Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že přece jen Eurotel zaměstnává natolik neschopné "webdesignery", kteří nejenže dokáží toliko uplácat prezentaci horkotěžko pro jeden jediný prohlížeč — ale dokonce nejsou schopni ani korektně zobrazit hlášení, že používáte prohlížeč nevhodný a tudíž máte smůlu. Eurotelu je zřejmě úplně šumafuk, že se prezentuje jako neschopná a bezohledná firma před svými zákazníky, stejně jako že je už docela k smíchu i odborné webdesignerské veřejnosti.

Poslední rozloučení s Bloggerem

Doladil jsem poslední chybky v Bloxxy, přidal pár vylepšení — třeba smajlíky — a hlavně vyřešil import dat z Bloggeru. Takže nyní dávám Bloggeru definitivní sbohem a nadále jedu na Bloxxy. Je to úleva, pohoda, jazz...

Při té příležitosti jsem předělal strukturu blogů — sloučil jsem Web & CSS do jednoho, obdobně z Blacklistu a Whitelistu je teď Lampárna (stížnosti na pátém nástupišti) a na vyvážení brzy otevřu jeden blog nový. Udělal jsem taky redesign (to je snad poznat) a doufám, že to bude chodit všude, moc času na ladění nemám.

Pravda, struktura dat se trochu změnila, ale po importu z Bloggeru stejně není všechno úplně v původním stavu, tak je to aspoň při jednom. Co půjde, tak ještě časem odladím, ale jinak se holt musím smířit s tím, že některé starší odkazy nebudou fungovat Co nadělám. A taky je zde nové RSS, doufám že teď už bude úplně košer, Martine

To se mi to pěkně sešlo. Jednak jsem dnes konečně dodělal vlastní bloggovací systémek (Bloxxy) a hned nato jsem zjistil, že už mi vyšla knížka o CSS. Hurá, konečně budu mít kam odkazovat všechny, kdo se mně ptají na nějaké problémy s CSS

Takže: CSS Kaskádové styly — Kompletní průvodce je na světě!

Blogger mě přestává bavit... Během těch několika volných chvilek posledních týdnů jsem si proto dal práci s vlastním "Bloggerem", takže:

BLOXXY je tady!

Podobnost se slovy blog a pixy není náhodná :) Nezastírám, že je to systém čistě pro moji potřebu, ale pokud by se třeba i hodil někomu jinému, dal jsem si práci i dokumentací. Teď už mi zbývá jen vymyslet konverzi dat z Bloggeru (nevíte někdo, podle jakého algoritmu generuje Blogger ty hashe [ID pro trvalé odkazy]? Dejte mi vědět, prosím). Už se těším, až nebudu muset psát ty otravný HTML tagy a generovat několikrát nepodařené archivy...

A kdo má zájem se podívat a třeba si to i vyzkoušet, Bloxxy je mu k dispozici.

Musel jsem si vystát frontu u bankomatu. A ne úplně malou - osmihlavou (5 ženských, 3 chlapi). Pobavilo mě, jak krásně všichni a bez výjimky dodržovali své vzorce chování:

Chlap: přistoupí k bankomatu s kartou v ruce, zasune, zadá PIN a částku, sebere kratu a peníze a odchází.

Ženská: přistoupí k bankomatu, vyloví kartu (z kabelky, peněženky, případně postupně z obojího), zasune kartu (4 z 5 nikoli na první pokus), zadá PIN a tisk zůstatku na účtu. Teprve po důkladném prozkoumání výpisu zadá částku, vezme kartu, peníze a odejde (2 z 5 přitom peníze nevybraly a spokojily se s vytištěným zůstatkem).

Takhle to fungovalo bez výjimky. Že by se nám už bankomaty stihly nějak procpat do genofondu?