TOPlist

Pixylophone - archiv

Pátek, 31. říjen 2003

Jen tak
17.59

Jak na grázly na silnicích?

Kdo čte pravidelně Gentlemana, už ví — kdo ne, měl by si přečíst příspěvek Valach. Až se jednou objeví inzerát znění "Policie ČR přijme dopravní policisty pro práci z terénu, valašský původ podmínkou", zajásám radostí velikou :D

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (7)


Vepsí
17.16

Vangelis v obilis

Tentokrát jen stručný, krátký kousek. Z Vangelisova soundtracku k japonskému filmu Inu wa midori niwa vybírám téma Gora — download 1 (MP3, vyšší kvalita, 192 kbps VBR joint stereo, 1,2 MB), nebo download 2 (MP3, velmi nízká kvalita, 24 kbps mono, 160 KB). ... A pamatujme: i kapitán Nemo byl obilis in obilí.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (4)


Jen tak
00.00

Se zabitím počkáme, až porodí

U jedné krávy našli BSE. Nemí znám původ nákazy, tak pro jistotu se rozhodlo, že se vyvraždí všechen skot, který prošel stejným teletníkem (via Novinky.cz). Zatím těch krav, býků a volů čítá na 814. Pro lepší představu, 814 krav vypadá takto:

1. kráva, 2. kráva, 3. kráva, 4. kráva, 5. kráva, 6. kráva, 7. kráva, 8. kráva, 9. kráva, 10. kráva, 11. kráva, 12. kráva, 13. kráva, 14. kráva, 15. kráva, 16. kráva, 17. kráva, 18. kráva, 19. kráva, 20. kráva, 21. kráva, 22. kráva, 23. kráva, 24. kráva, 25. kráva, 26. kráva, 27. kráva, 28. kráva, 29. kráva, 30. kráva, 31. kráva, 32. kráva, 33. kráva, 34. kráva, 35. kráva, 36. kráva, 37. kráva, 38. kráva, 39. kráva, 40. kráva, 41. kráva, 42. kráva, 43. kráva, 44. kráva, 45. kráva, 46. kráva, 47. kráva, 48. kráva, 49. kráva, 50. kráva, 51. kráva, 52. kráva, 53. kráva, 54. kráva, 55. kráva, 56. kráva, 57. kráva, 58. kráva, 59. kráva, 60. kráva, 61. kráva, 62. kráva, 63. kráva, 64. kráva, 65. kráva, 66. kráva, 67. kráva, 68. kráva, 69. kráva, 70. kráva, 71. kráva, 72. kráva, 73. kráva, 74. kráva, 75. kráva, 76. kráva, 77. kráva, 78. kráva, 79. kráva, 80. kráva, 81. kráva, 82. kráva, 83. kráva, 84. kráva, 85. kráva, 86. kráva, 87. kráva, 88. kráva, 89. kráva, 90. kráva, 91. kráva, 92. kráva, 93. kráva, 94. kráva, 95. kráva, 96. kráva, 97. kráva, 98. kráva, 99. kráva, 100. kráva, 101. kráva, 102. kráva, 103. kráva, 104. kráva, 105. kráva, 106. kráva, 107. kráva, 108. kráva, 109. kráva, 110. kráva, 111. kráva, 112. kráva, 113. kráva, 114. kráva, 115. kráva, 116. kráva, 117. kráva, 118. kráva, 119. kráva, 120. kráva, 121. kráva, 122. kráva, 123. kráva, 124. kráva, 125. kráva, 126. kráva, 127. kráva, 128. kráva, 129. kráva, 130. kráva, 131. kráva, 132. kráva, 133. kráva, 134. kráva, 135. kráva, 136. kráva, 137. kráva, 138. kráva, 139. kráva, 140. kráva, 141. kráva, 142. kráva, 143. kráva, 144. kráva, 145. kráva, 146. kráva, 147. kráva, 148. kráva, 149. kráva, 150. kráva, 151. kráva, 152. kráva, 153. kráva, 154. kráva, 155. kráva, 156. kráva, 157. kráva, 158. kráva, 159. kráva, 160. kráva, 161. kráva, 162. kráva, 163. kráva, 164. kráva, 165. kráva, 166. kráva, 167. kráva, 168. kráva, 169. kráva, 170. kráva, 171. kráva, 172. kráva, 173. kráva, 174. kráva, 175. kráva, 176. kráva, 177. kráva, 178. kráva, 179. kráva, 180. kráva, 181. kráva, 182. kráva, 183. kráva, 184. kráva, 185. kráva, 186. kráva, 187. kráva, 188. kráva, 189. kráva, 190. kráva, 191. kráva, 192. kráva, 193. kráva, 194. kráva, 195. kráva, 196. kráva, 197. kráva, 198. kráva, 199. kráva, 200. kráva, 201. kráva, 202. kráva, 203. kráva, 204. kráva, 205. kráva, 206. kráva, 207. kráva, 208. kráva, 209. kráva, 210. kráva, 211. kráva, 212. kráva, 213. kráva, 214. kráva, 215. kráva, 216. kráva, 217. kráva, 218. kráva, 219. kráva, 220. kráva, 221. kráva, 222. kráva, 223. kráva, 224. kráva, 225. kráva, 226. kráva, 227. kráva, 228. kráva, 229. kráva, 230. kráva, 231. kráva, 232. kráva, 233. kráva, 234. kráva, 235. kráva, 236. kráva, 237. kráva, 238. kráva, 239. kráva, 240. kráva, 241. kráva, 242. kráva, 243. kráva, 244. kráva, 245. kráva, 246. kráva, 247. kráva, 248. kráva, 249. kráva, 250. kráva, 251. kráva, 252. kráva, 253. kráva, 254. kráva, 255. kráva, 256. kráva, 257. kráva, 258. kráva, 259. kráva, 260. kráva, 261. kráva, 262. kráva, 263. kráva, 264. kráva, 265. kráva, 266. kráva, 267. kráva, 268. kráva, 269. kráva, 270. kráva, 271. kráva, 272. kráva, 273. kráva, 274. kráva, 275. kráva, 276. kráva, 277. kráva, 278. kráva, 279. kráva, 280. kráva, 281. kráva, 282. kráva, 283. kráva, 284. kráva, 285. kráva, 286. kráva, 287. kráva, 288. kráva, 289. kráva, 290. kráva, 291. kráva, 292. kráva, 293. kráva, 294. kráva, 295. kráva, 296. kráva, 297. kráva, 298. kráva, 299. kráva, 300. kráva, 301. kráva, 302. kráva, 303. kráva, 304. kráva, 305. kráva, 306. kráva, 307. kráva, 308. kráva, 309. kráva, 310. kráva, 311. kráva, 312. kráva, 313. kráva, 314. kráva, 315. kráva, 316. kráva, 317. kráva, 318. kráva, 319. kráva, 320. kráva, 321. kráva, 322. kráva, 323. kráva, 324. kráva, 325. kráva, 326. kráva, 327. kráva, 328. kráva, 329. kráva, 330. kráva, 331. kráva, 332. kráva, 333. kráva, 334. kráva, 335. kráva, 336. kráva, 337. kráva, 338. kráva, 339. kráva, 340. kráva, 341. kráva, 342. kráva, 343. kráva, 344. kráva, 345. kráva, 346. kráva, 347. kráva, 348. kráva, 349. kráva, 350. kráva, 351. kráva, 352. kráva, 353. kráva, 354. kráva, 355. kráva, 356. kráva, 357. kráva, 358. kráva, 359. kráva, 360. kráva, 361. kráva, 362. kráva, 363. kráva, 364. kráva, 365. kráva, 366. kráva, 367. kráva, 368. kráva, 369. kráva, 370. kráva, 371. kráva, 372. kráva, 373. kráva, 374. kráva, 375. kráva, 376. kráva, 377. kráva, 378. kráva, 379. kráva, 380. kráva, 381. kráva, 382. kráva, 383. kráva, 384. kráva, 385. kráva, 386. kráva, 387. kráva, 388. kráva, 389. kráva, 390. kráva, 391. kráva, 392. kráva, 393. kráva, 394. kráva, 395. kráva, 396. kráva, 397. kráva, 398. kráva, 399. kráva, 400. kráva, 401. kráva, 402. kráva, 403. kráva, 404. kráva, 405. kráva, 406. kráva, 407. kráva, 408. kráva, 409. kráva, 410. kráva, 411. kráva, 412. kráva, 413. kráva, 414. kráva, 415. kráva, 416. kráva, 417. kráva, 418. kráva, 419. kráva, 420. kráva, 421. kráva, 422. kráva, 423. kráva, 424. kráva, 425. kráva, 426. kráva, 427. kráva, 428. kráva, 429. kráva, 430. kráva, 431. kráva, 432. kráva, 433. kráva, 434. kráva, 435. kráva, 436. kráva, 437. kráva, 438. kráva, 439. kráva, 440. kráva, 441. kráva, 442. kráva, 443. kráva, 444. kráva, 445. kráva, 446. kráva, 447. kráva, 448. kráva, 449. kráva, 450. kráva, 451. kráva, 452. kráva, 453. kráva, 454. kráva, 455. kráva, 456. kráva, 457. kráva, 458. kráva, 459. kráva, 460. kráva, 461. kráva, 462. kráva, 463. kráva, 464. kráva, 465. kráva, 466. kráva, 467. kráva, 468. kráva, 469. kráva, 470. kráva, 471. kráva, 472. kráva, 473. kráva, 474. kráva, 475. kráva, 476. kráva, 477. kráva, 478. kráva, 479. kráva, 480. kráva, 481. kráva, 482. kráva, 483. kráva, 484. kráva, 485. kráva, 486. kráva, 487. kráva, 488. kráva, 489. kráva, 490. kráva, 491. kráva, 492. kráva, 493. kráva, 494. kráva, 495. kráva, 496. kráva, 497. kráva, 498. kráva, 499. kráva, 500. kráva, 501. kráva, 502. kráva, 503. kráva, 504. kráva, 505. kráva, 506. kráva, 507. kráva, 508. kráva, 509. kráva, 510. kráva, 511. kráva, 512. kráva, 513. kráva, 514. kráva, 515. kráva, 516. kráva, 517. kráva, 518. kráva, 519. kráva, 520. kráva, 521. kráva, 522. kráva, 523. kráva, 524. kráva, 525. kráva, 526. kráva, 527. kráva, 528. kráva, 529. kráva, 530. kráva, 531. kráva, 532. kráva, 533. kráva, 534. kráva, 535. kráva, 536. kráva, 537. kráva, 538. kráva, 539. kráva, 540. kráva, 541. kráva, 542. kráva, 543. kráva, 544. kráva, 545. kráva, 546. kráva, 547. kráva, 548. kráva, 549. kráva, 550. kráva, 551. kráva, 552. kráva, 553. kráva, 554. kráva, 555. kráva, 556. kráva, 557. kráva, 558. kráva, 559. kráva, 560. kráva, 561. kráva, 562. kráva, 563. kráva, 564. kráva, 565. kráva, 566. kráva, 567. kráva, 568. kráva, 569. kráva, 570. kráva, 571. kráva, 572. kráva, 573. kráva, 574. kráva, 575. kráva, 576. kráva, 577. kráva, 578. kráva, 579. kráva, 580. kráva, 581. kráva, 582. kráva, 583. kráva, 584. kráva, 585. kráva, 586. kráva, 587. kráva, 588. kráva, 589. kráva, 590. kráva, 591. kráva, 592. kráva, 593. kráva, 594. kráva, 595. kráva, 596. kráva, 597. kráva, 598. kráva, 599. kráva, 600. kráva, 601. kráva, 602. kráva, 603. kráva, 604. kráva, 605. kráva, 606. kráva, 607. kráva, 608. kráva, 609. kráva, 610. kráva, 611. kráva, 612. kráva, 613. kráva, 614. kráva, 615. kráva, 616. kráva, 617. kráva, 618. kráva, 619. kráva, 620. kráva, 621. kráva, 622. kráva, 623. kráva, 624. kráva, 625. kráva, 626. kráva, 627. kráva, 628. kráva, 629. kráva, 630. kráva, 631. kráva, 632. kráva, 633. kráva, 634. kráva, 635. kráva, 636. kráva, 637. kráva, 638. kráva, 639. kráva, 640. kráva, 641. kráva, 642. kráva, 643. kráva, 644. kráva, 645. kráva, 646. kráva, 647. kráva, 648. kráva, 649. kráva, 650. kráva, 651. kráva, 652. kráva, 653. kráva, 654. kráva, 655. kráva, 656. kráva, 657. kráva, 658. kráva, 659. kráva, 660. kráva, 661. kráva, 662. kráva, 663. kráva, 664. kráva, 665. kráva, 666. kráva, 667. kráva, 668. kráva, 669. kráva, 670. kráva, 671. kráva, 672. kráva, 673. kráva, 674. kráva, 675. kráva, 676. kráva, 677. kráva, 678. kráva, 679. kráva, 680. kráva, 681. kráva, 682. kráva, 683. kráva, 684. kráva, 685. kráva, 686. kráva, 687. kráva, 688. kráva, 689. kráva, 690. kráva, 691. kráva, 692. kráva, 693. kráva, 694. kráva, 695. kráva, 696. kráva, 697. kráva, 698. kráva, 699. kráva, 700. kráva, 701. kráva, 702. kráva, 703. kráva, 704. kráva, 705. kráva, 706. kráva, 707. kráva, 708. kráva, 709. kráva, 710. kráva, 711. kráva, 712. kráva, 713. kráva, 714. kráva, 715. kráva, 716. kráva, 717. kráva, 718. kráva, 719. kráva, 720. kráva, 721. kráva, 722. kráva, 723. kráva, 724. kráva, 725. kráva, 726. kráva, 727. kráva, 728. kráva, 729. kráva, 730. kráva, 731. kráva, 732. kráva, 733. kráva, 734. kráva, 735. kráva, 736. kráva, 737. kráva, 738. kráva, 739. kráva, 740. kráva, 741. kráva, 742. kráva, 743. kráva, 744. kráva, 745. kráva, 746. kráva, 747. kráva, 748. kráva, 749. kráva, 750. kráva, 751. kráva, 752. kráva, 753. kráva, 754. kráva, 755. kráva, 756. kráva, 757. kráva, 758. kráva, 759. kráva, 760. kráva, 761. kráva, 762. kráva, 763. kráva, 764. kráva, 765. kráva, 766. kráva, 767. kráva, 768. kráva, 769. kráva, 770. kráva, 771. kráva, 772. kráva, 773. kráva, 774. kráva, 775. kráva, 776. kráva, 777. kráva, 778. kráva, 779. kráva, 780. kráva, 781. kráva, 782. kráva, 783. kráva, 784. kráva, 785. kráva, 786. kráva, 787. kráva, 788. kráva, 789. kráva, 790. kráva, 791. kráva, 792. kráva, 793. kráva, 794. kráva, 795. kráva, 796. kráva, 797. kráva, 798. kráva, 799. kráva, 800. kráva, 801. kráva, 802. kráva, 803. kráva, 804. kráva, 805. kráva, 806. kráva, 807. kráva, 808. kráva, 809. kráva, 810. kráva, 811. kráva, 812. kráva, 813. kráva a 814. kráva

V řadě se s porážkou počká, až se krávy stelí — telaty se přece nesmí plýtvat. Ach, to je TAK ohleduplné. A možná by taky zodpovědné osoby neměly opomenout, že dotyčná kráva taky byla trasportována přes louky (dalších 160 krav, 79 ovcí a dva psi), lesem (139 zajíců, 4 lišky, 17 tetřevů a poslední bažant) a při pitvě asistoval personál (4 muži, 3 ženy, 6 jejich partnerů a 11 dětí).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (17)


Čtvrtek, 30. říjen 2003

Vepsí
16.26

Meine Mutter war ein Scooter

Když skáče pes, jak Scooter píská: Catch That Dog! (Halte den Hund)download 1 (MP3, vyšší kvalita, 192 kbps VBR joint stereo, 2,8 MB), nebo download 2 (MP3, skutečně nízká kvalita, 24 kbps mono, 349 KB). Ale techno opravdu není moje parketa (přece jen raději poslouchám muziku), tak je to možná trochu odfláknuté. Nějaký zkušený housař by si s tím určitě poradil podstatně líp (případnému zájemci můžu poslat nějaké zdrojové samply)...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (27)


Jen tak
12.23

Májá, Máá-jááá!

Moc často nebloguji jen kvůli odkazům na jiný blog, ale tentokrát to udělám. Mája se dnes tak pěkně rozpovídala o naší hudebně-uměl(eck)é scéně, že nemohu odolat.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (1)


Jen tak
11.50

Mrtvé CDR, je možnost na záchranu? (Aktualizováno)

Nechal jsem si o dovolené přepálit obsah skoro plné karty z foťáku na CD. Bylo to v Bratislavě (v tom shopping parku, jak je IMAX), takže se v tom fotolabu těžko stavím jim vynadat — asi to vypálili na blbé médium a asi moc rychle (i když jsem trval na verifikaci dat a ta byla údajně OK). Každopádně CD je čitelné tak ze třetiny, zbytek fotek je v čudu. Zkoušel jsem to už na čtyřech mechanikách, ale marně. Máte někdo nějakou ideu, jestli vůbec a případně jak by se ty obrázky z toho CD daly ještě zachránit?

Anebo — nevíte, jestli existují nějaké stránky aspoň plánek Avion shopping parku Bratislava, abych se tím fotolabem spojil (třeba to tam zůstalo na disku). Na webu se mi nic najít nepodařilo... :(

Update: Díky za vaše tipy, IsoBuster to CD přečetl. Jenže: i když se mi podařilo všechny soubory překopírovat na disk, dobře polovina z nich je stejně nějaká nesmyslná. I když se soubor jmenuje .JPG a uvnitře jsou nějaká binární data, tak JPG obrázek to není (nebo aspoň žádný program to nepozná a neotevře). A pár jich tam je "nakopnutých" — obrázek to sice je, ale zobrazí se v půlce posunutý a tmavší, nebo se ho zobrazí jen část. Protože ale vůbec nevidím do problematiky filesystémů, tak netuším, co se s tím CD mohlo stát. Jediné, co jsem z toho vykoukal bylo, že ty soubory, co jsou v pořádku, začínají EXIF informacemi — zatímco ty vadné nemají na začátku žádný na pohled smysluplný řetězec... Myslíte, že s tím půjde něco udělat?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (23)


Středa, 29. říjen 2003

Vepsí
22.45

Skákal jazz přes oves

Je tu další audio pes — tentokrát z díly Adama Javůrka: Skákal jazz přes oves, aneb One Dog & Three Cool Cats (download — MP3, 48 kbps, 768 KB).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (4)


Webdesign
20.25

Tak Google bomba pšoukla...

... a nechám ji potichu vyšumět. Fajn, funguje to — ale protože nemám rozhodně zapotřebí kopat do bezbranných a někomu na věky věkův dělat obrovský černý puntík přes celý Internet, nechám tu bombičku pěkně polehoučku vyšumět. Ono to tedy asi nezmizí úplně, odkazů je po blozích celkem dost, ale ta hlavní cílová stránka už bude chybět. Takže si ještě — kdo chce — může chvilku zkontrolovat, že to opravdu zafungovalo; během pár dní by se to ale mělo zase pomaličku vypařit, protože cílová stránka je významně změněna. Čímž chci říct, že je nejvyšší čas se v tom přestat patlat.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (29)


Pondělí, 27. říjen 2003

Vepsí
19.50

I chopil se pes harfy své a stanul na pódiu

Adam Javůrek měl přivedl na myšlénku, proč si prý "neodskočit od textových variací na 'Skákal pes' k variacím hudebním." A má pravdu, proč ne? Je to sice tvorba na podstatně delší lokte, ale první počinek jsem si přece jen zkusil: Jog Dog Rag, aneb jak by to (možná) pojal Scott Joplin. Download 1 (MP3, vyšší kvalita, 192 kbps VBR joint stereo, 1,4 MB), nebo download 2 (MP3, nízká kvalita, 16 kbps mono, 256 KB).

BTW, Adame, když tu svoji verzi "One Dog & Three Cool Cats" dáš do pucu, hned ji sem přidám — je to super.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (15)


Webdesign
14.46

Navrcholu z kopce dolů

Tak nám předělali Navrcholu, pani Müllerová. Věnuje se tomu dnes spousta blogů, tak nechám stranou technické věci (jó, je to bez tabulek, dají se vypnout styly a tak). Mě ale do hlavy praštila úplně jiná věc — dříve celkem užitečný seznam stránek podle návštěvnosti je pryč a nahradilo ho další, tisící a prvé Yahoo. Nechápu proč. Co mi může nabídnout Navrcholu navíc oproti zavedeným specialistům typu Seznamu (pochybuji že bohatší katalog)? Dále, když teď nechám vyhledat nějaký řetězec, dostanu jakýsi seznam stránek bez ladu a skladu — podle návštěvnosti to není, podle abecedy to není, neobsahuje zdaleka všechny stránky, které by měl (např. moje stránky ve výsledcích nejsou, i když hledaný řetězec "blog" obsahují jak v názvu, tak v popisu).

A co se týče katalogu samotného — jeho uspořádání mě taky moc nenadchlo. Po chvíli hledání na titulce, kde by se tak mohly nacházet osobní stránky/blogy, jsem to nakonec vzdal. (Prý se ale nachází kdesi mezi Sport-Zvířata-Média)...

Nevím, nějak mi připadá, že veškerý půvab, pro který jsem si Navrcholu ještě držel, je pryč. Z mého pohledu to vzalo Navrcholu pěkně šusem z kopce. Statistiky mi udělá podstatně líp analyzér logů na serveru, jako katalog stránek to místo Seznamu rozhodně používat nebudu, přehled webů podle návštěvnosti mi ukáže třeba Toplist — a to mi ještě hrozí, že když nedejbože trochu stoupne návštěvnost, budu muset za ty statistiky platit (viz též Pooh 2, mluví mi z duše). Inu, přeji Navrcholům hodně úspěchů — ale beze mě. Já při první příležitosti jejich kód ze svých stránek smažu.

Update: Teď jsem se podíval do statistik a skoro jsem se lekl — vždyť já má přes 100.000 zhlédnutých stránek už za týden. Takže mi návštěvnost ani stoupat nemusí — nad jejich limitem už jsem dávno, takže tuplem není co řešit. Baj baj, NV...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (34)


Webdesign
12.49

Další zloděj (aktualizováno 2x)

Drzost některých lidí fakt nezná mezí. Dostal jsem tip na dalšího zloděje — jistý Dušan Hlavatý se nejenže nežinýruje obšlehnout design mého blogu (screenshot), tentokrát i s kódem, ale dokonce má tu nebetyčnou drzost to výslovně prohlásit za své dílo a označit to vlastním copyrightem! Taková chucpe... "Autorovi" už jsem napsal, co si o jeho bezostyšné zlodějině myslím — tohle už se s úsměvem přejít nedá...

Update: Díky Markovi Prokopovi za nápad (viz komenáře). Chtěl bych proto požádat co nejvíc lidí, jestli by byli tak hodní a na svých stránkách mohli uvést tento odkaz s textem "Dušan Hlavatý" — čili v této podobě: Dušan Hlavatý. Aspoň si pěkně v praxi ozkoušíme, jestli a jak taková Google-bomba funguje... Děkuji za pomoc.

Ještě jeden update: Pan Hlavatý mě ujistil, že s ním vážně nemá cenu jednat. Takže jsem aktualizoval stránku "Dušan Hlavatý", ať si každý udělá sám obrázek — a s oním pánem dál nehodlám komunikovat ani to dál rozpatlávat. Nemá to cenu. Howgh.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (152)


Neděle, 26. říjen 2003

Čeština
19.42

Cole Porter na Camelotu

Netuší někdo z kolemjdoucích etymologů, proč se pouličním distributorům tiskovin říká kamelot, resp. kolportér, když Camelot byl hrad krále Artuše a Cole Porter jazzový muzikant?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (12)


Webdesign
01.15

Jak na diskuse a komentáře

Diskusní fóra a komentáře čtenářů k článkům a příspěvkům se staly téměř samozřejmostí. Najdeme je na největších zpravodajských webech i na těch nejmenších úzce specializovaných či ryze osobních stránkách. Ponechám teď stranou obchodní, etické a podobné pohledy na problematiku čtenářských diskusí a zaměřím se čistě na jejich technické zpracování. Jak tedy na diskuse a komentáře?

Komentáře nebo diskuse?

Připadá vám, že v tom není rozdíl? Kdepak, je — a nemalý. Hlavní rozdělení je především v účelu, za kterým čtenáři vlastně mají své příspěvky psát:

  • komentáře se vyjadřují k obsahu článku, k němuž jsou připojeny; mají doplňovat, upřesňovat či opravovat údaje v něm uvedené. Předpokládá se zde minimální vztah mezi jednotlivými příspěvky (každý by se měl vztahovat k samotnému článku a ne k jiným příspěvkům)
  • diskuse navíc otevírají prostor k rozhovorům a polemikám; původní článek zde funguje spíše jako zastřešující téma a otevírací proslov k následné debatě. Zde se naopak předpokládá vysoký stupeň interakce mezi jednotlivými příspěvky a vazby (logické i časové) zde hrají významnou roli.
  • a protože nic není čistě černé ani bílé, existuje celá škála předpokládaných účelů mezi těmito dvěma polohami.

Je důležité umět mezi komentáři čtenářů a diskusemi uživatelů rozlišovat a tvůrce webu by v tom měl mít opravdu jasno, než podobnou službu na svých stránkách spustí. Měl by si účel čtenářských příspěvků co nejlépe rozmyslet, stanovit meze, za které se nechce pustit, a výsledku přísně podřídit podobu čtenářské sekce svého webu.

Pokud autor vlastně nechce nic jiného, než poskytnout svým čtenářům možnost, aby se mohli příležitostně vyjádřit k obsahu zveřejněných článků, a přitom jim poskytne plnohodnotné diskusní fórum se servisem na úrovni profesionální chatu, nakonec spláče nad výdělkem, protože vážně hrozí, že se z jeho stránek profesionální chat skutečně stane. A naopak, pakliže má autor opravdu v úmyslu otevírat diskuse k ožehavým tématům a očekává bouřlivé polemiky, zatímco čtenářům nabídne pouze nepřehledné, nestrukturované komentování bez možnosti interakce, uškodí si rovněž, protože čtenáře to prostě dlouho nebude bavit a odejdou možná diskutovat jinam, kde to jde pohodlněji.

Je proto důležité dobře zvážit předpokládaný účel a cíle čtenářských příspěvků a podle toho vhodně vybírat a škálovat výsledné řešení, správně zvolit styly zobrazení, stupeň uživatelského komfortu i nabídku doplňkových služeb.

Možnosti škálování jsou široké

Při přípravě komunikační složky webu je možné vybírat z široké nabídky možností, podle mnoha úhlů pohledu, s řadou úrovní uživatelského komfortu:

Žádné komentáře ani diskuse

Ano, touto možností je třeba začít. Ač je to s podivem, někdy je největším přínosem pro web právě absence čtenářských příspěvků. Mohu mluvit z vlastní zkušenosti z webu Blesku, kdy čtenářské diskuse (s poměrně vysokým komfortem) nebyly právě šťastným nápadem. Přerostly do olbřímích rozměrů pavlačového tlachání, které většinu čtenářů obtěžovalo, a navíc se stávalo výlevištěm řady prapodivných existencí. Kompletní odstranění diskusí webu citelně prospělo. Je to ukázkový případ chybně navržené strategie — prostě jsme vycházeli pouze z úvahy "návštěvnické diskuse má každý, tak je tam dáme taky"; přitom ale z podstaty titulu (striktně bulvární nonstop magazín) se od nich nedal očekávat žádný přínos. Byla to školácká chyba a jak se nakonec ukázalo, právě varianta "žádné diskuse" byla v tomto případě optimální.

Pošlete mi svůj názor

To je minimalizovaná varianta, pokud už nějaké diskuse připustíme. Je vhodná tam, kde nás sice zajímají názory čtenářů, ale chceme je ponechat jen "mezi námi." K vidění je takové řešení např. na weblogu Sovy v síti Marka Prokopa. Nevýhodou je nutnost aktualizace obsahu, pokud nějaký čtenář opraví či významně doplní a obohatí náš článek.

Lineární seznam příspěvků

Příspěvky čtenářů se zobrazí i ostatním, ale pouze coby chronologický seznam (jiné uspořádání je až na výjimky nevhodné). Typické použití je právě pro komentáře čtenářů. Důležitá je volba směru setřídění příspěvků — leckoho ani nenapadne, jak je to důležité. Ve většině případů platí, že zatímco u článků na hlavních stránkách webů je ideální reverzní řazení (nejnovější příspěvky přibývají na začátek seznamu, nejstarší na jeho konci mizí), tak u komentářů je to často nejméně vhodné — ideální je řazení chronologické (od prvního příspěvku, nejnovější přibývají na konci).

Rozdíl je v odlišném vnímání obou seznamů: zatímco naše vlastní články vlastně tvoří "nekonečný" seznam (průběžně a neustále přibývají nové položky), komentáře čtenářů jsou časově víceméně omezené (jistě, sem tam někdo reaguje i na staré články, ale to jsou statisticky nevýznamné hodnoty; s novým článkem v zásadě končívá vlna komentářů u článku předchozího). Chronologie zde má poměrně velký význam: čtenář celkem logicky očekává, že nejnovější příspěvky jsou ty poslední. Opačné pořadí (např. Novinky.cz) je spíše matoucí.

Strukturované příspěvky

Hierarchické uspořádání vnořených seznamů (outline) je typické pro čtenářské diskuse. Vznikají diskusní větve, čtenář má možnost reagovat na jiný příspěvek, při přehledném stromovém zobrazení je možné nezajímavé "odnože" diskuse přeskočit. Je to sice nejčastější způsob použití čtenářských fór, ale jeho současné nadužití škodí. Je k vidění spousta webů, kde autoři patrně chtěli spíš komentáře než diskuse — pro velkou část uživatelů je pak stromová struktura nepřehledná, větve nedávají smysl, tlačítko "reagovat" se používá i pro přidání příspěvku zcela nesouvisejícího, často vzniká dlouhý souvislý dialog, mající za následek mnoha- mnohanásobná zanoření (zde by byl neskonale lepší lineární výpis příspěvků jako v chatu)...

Bohužel až příliš častou chybou je použití reverzního chronologického třídění ve strukturovaných seznamech — nové reakce jsou sice zobrazeny pod původními příspěvky, ale nové větve jsou přidávány nad starší. Výsledek je pak nepřehledný a zmatek dokonalý (tristním příkladem jsou např. diskuse na webu Grafika — pokoušet se zde přečíst si rozsáhlejší diskusi chronologicky je masochistický úkol). Strukturované diskuse zobrazované v hierarchické podobě by měly být striktně řazené chronologicky od nejstarších po nejnovější. A použití vnořených seznamů (UL/LI v HTML) by mělo být samozřejmostí.

Strukturované příspěvky se osvědčí tam, kde se dají jednak očekávat skutečné diskuse čtenářů, jednak tam, kde tyto diskuse budou opravdu plodné a smysluplné. Ukázkovým příkladem, kde se mi strukturované čtenářské fórum opravdu osvědčilo, je web Reflexu. Už ze samotné podstaty tohoto titulu a častých kontroverzních témat ne zrovna konvečních autorů smysluplnost kvalitních diksusí přímo vyplývá. Ve srovnáním s již zmíněným Bleskem (i když oba weby používají totožné zázemí a technologii) je to opravdu "nebe a dudy"...

Technické doplňky

Čtenář by měl mít také předem jasno v tom, jak se zobrazí text, který napíše. Pokud se text automaticky formátuje a HTML značky jsou ignorovány, mělo by to být dáno přispěvateli jasně na srozuměnou. Stejně tak, pokud jsou rozpoznávány a formátovány odkazy (možnost vložení URL v nějaké formě by měla být samozřejmostí), nebo pokud se očekává zadání HTML kódu (to ale můžeme chtít jen od odborníků, nikdy ne od laické veřejnosti). Příjemným doplňkem je např. i kontrola vzhledu příspěvku (jako např. na Lupě). Náročnějí "vychytávky" (výběr ze stovky smajlíků, vkládání obrázků, wysiwyg editor s možností plně formátovaného barevného textu a podobné vymoženosti) bychom si ale měli odpustit a nechat je na specializovaných diskusních webech a chatech. Koneckonců, pokud z jakéhokoli důvodu chceme, aby čtenáři na našem webu nadměrně plkali a klábosili, můžeme do svých stránek snadno vložit např. outsourcovaný chat od specializovaného serveru a ušetřit si jak prostředky, tak vlastní starosti.

Vkládání příspěvků

Pokud opravdu stojíme o to, aby s námi (či mezi sebou) naši čtenáři komunikovali, musíme jim to maximálně usnadnit (pokud o to nestojíme, čtenářské fórum na naše stránky rozhodně nepatří). Jakákoli překážka je na škodu, ruší čtenářovo soustředění na téma, během složitého přihlašování nebo vymýšlení obsahu nesmyslně povinné položky našeho monstr-formuláře zapomene, co se mu to při čtení mihlo hlavou, co a proč chtěl vlastně zapsat...

Zvažte, co všechno po čtenářích budete chtít, než jim umožníte vyjádřit jejich názor. Musí opravdu vyplnit své jméno a e-mail před napsáním každého příspěvku, nebo je možné si jednou zadané údaje zapamatovat a předvyplnit? (Ostatně na svém webu jsem to udělal a zatím jsem se setkal jen se samými kladnými ohlasy.) Povinná pole musí být jasně označena — katastrofální přístup je, když se uživateli po odeslání příspěvku zobrazí zpráva, že nevyplnil svůj e-mail, a text příspěvku se přitom smaže a může ho začít psát znova (je v tomto případě vražda programátora oprávněná?)

Ale i když jsou povinné položky dobře označené, tak upřímně: je skutečně dobrý nápad, aby měl každý názor vlastní nadpis, a to dokonce povinně (např. pooh.cz)? Copak názory musí mít nadpis? Kolikrát strávím nejvíc času vymýšlením nadpisu k té své jedné větě... Nemluvě už o takových zhůvěřilostech, jakou je třeba nutnost registrace ve freemailové službě před přidáním příspěvku (např. Novinky.cz), notabene bez předchozího upozornění. To je přístup skoro odporný, zavánějící segregací a neúctou ke všem čtenářům, kteří nejsou zrovna našimi zákazníky.

Je také spousta maličkostí, kterými můžete přidávání příspěvků zpříjemnit. V tomto blogu jsem například velmi dlouho řešil, jak diskuse pojmout. Nakonec jsem dospěl k závěru, že stojím více o komentáře k příspěvkům a jejich chronologický obraz, než o strukturované debaty a tématicky uspořádaný strom průběhu diskuse. Proto jsem zde komentáře udělal lineární — ale přece jen jsem nechtěl úplně znemožnit reakce na jiné příspěvky. A k tomu se mi nejlépe osvědčila prostinká drobnost: příspěvky jsou automaticky očíslovány, takže je snadné odvolat se na názor nacházející se o sedm příspěvků výše. Detail, bez kterého si své komentáře už nedokážu ani představit.

Ale to je jen jeden příklad za všechny — možnosti jsou nepřeberné a často na webu objevím drobnůstky, které čtenářská fóra zpříjemňují či oživují. Musí to ale být nenápadné chytré maličkosti, které nijak neobtěžují — pokud to je např. automatické rozpoznávání URL nebo smajlíků v textu, může to být příjemné a užitečné. Pokud to ale má být složtá syntaxe, kterou se musím nejdřív naučit, než můžu přidat příspěvek, nebo seznam 150 smajlíků, kvůli němuž se mi formulář natahuje desetkrát déle, přínosné to není. Dřinu musíme nechat strojům, ne uživatelům — sice to třeba stojí více programování a složitější přípravu, ale o to více to ocení čtenáři našich stránek.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (41)


Pátek, 24. říjen 2003

Jen tak
16.06

Sněží!

Konec října a první sníh je tu. Divný rok to letos máme, divný. Ale je to krása — i když azalky za oknem se jistě diví, co se to stalo s tou vodou...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (2)


Jen tak
00.33

Chlastala vista, bejby!

Po dlouhé době jsem se pobavil u televize. Fakt. Pohříchu to byla televize slovenská — Vox papuli na Markíze, aneb Miro Noga, Štefan Skrúcaný, Rasťo Piško a Zuza Tlučková ve skvělé formě. Je to sice čtyřka jako z TeleTele, ale o dvě třídy jinde. Doporučuji ke shlédnutí (mimochodem, na webu Markízy jsou starší pořady ke stažení! ČT by se z toho konečně mohla poučit.) V minulém díle stála za vidění variace na opus bratří Wachovských pod názvem Maastricht, tentokrát došla řada na Terminátora (vyslaného SkyNetem zatočit s nezaměstnaností na východním Slovensku). Ale úplně mě složila reklama: "Aj keď rátate, ako rátate, vychádza vám stále to isté: všeci vaši známi majú hovno. ... Budúcnosť je jasná, budúcnosť je nanič." Ovšem, pokud nemáte aspoň trošku nakoukané slovenské reklamy, tak to asi nedoceníte... No nic.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (12)


Úterý, 21. říjen 2003

Čeština
18.11

Hyperglobalizovaný oběd

Jaké jídlo by tak ještě mohlo být globálnější, než když v Česku podá Němci v arabském bistru řecký gyros s francouzskými pomfrity, čínským zelím, tatarskou omáčkou a americkou kolou Egypťan? Škoda že se nebavili třeba rusky, výsledek by byl dokonalý... (zažito dnes po poledni v Kladně).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (19)


Webdesign
00.08

Fotočky zrna hrubého (aktualizováno)

Známý "lidový fotolab" Happy Foto začal konečně taky zpracovávat digitální fotky: a 10x15 za bůra vyloženě svádí k odzkoušení. Věřím, že výsledek bude použitelný — ale ten jejich web. Ta aplikace! Ta chucpe!!

Je vůbec škoda a ztráta času se v tom pitvat a rozebírat ty tuny chyb, co tam mají, a jež činí jejich stránky použitelné jen s největším vypětím sil... Jen malá nápověda: když se vám po přihlášení místo zobrazení slibované aplikace pro správu zakázek jen zavře okno prohlížeče, vypněte si blokaci pop-up oken, to je první klíč k úspěchu. A své nacionále zadávejte bez diakritiky — stránky mají západoevropské kódování iso-8859-1 — jinak místo českých znaků uvidíte jen otazn?ky.

Ale na druhé straně je to první online fotolab, kde mi na rovinu vysvětlili, že zatímco digifotky jsou obvykle ve formátu 3:4, tak papíry mají rozměry 2:3, což by mi sice asi mělo být jasné, ale mně to do té doby nesecvaklo. Potažmo že se musí obrázky buďto oříznout, nebo jim nechat po stranách prázdné místo. Happyfotu budiž ku cti, že nejen na tento fakt zákazníky upozorní, ale dokonce jim nabídne obě možnosti. Každá fotka v zakázce přitom může mít jinou výslednou velikost (7x10 až 50x75 cm), být oříznuta jiným způsobem a vytištěna v jiném počtu kopií. Zatím fajn (uvidíme, co fotky).

Ale ten web. Ach, bože. Jejich webdesigner — pardon, ten chudák, který se vecpal k volné židli u Dreamweaveru, aniž by tušil něco o webdesignu — by se měl za trest procházet nahý na mrazu a přitom být nucen sledovat 315. až 397. díl Kachorry v kuse. Fuj. Třikrát fuj.

Aktualizováno:

Středa, 10:15 — Pošťačka mi právě přinesla hotové fotky. Tomu teda říkám fofr (zakázku jsem odeslal před půlnocí z pondělí na úterý). A navíc vypadají docela k světu... :) Takže mi nezbude, než si ty problémy se stránkami vytrpět, protože tohle, zdá se, za to stojí...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (16)


Pátek, 17. říjen 2003

Webdesign
17.15

Novinky bez obrázků

Web Novinky.cz nesleduju nijak pravidelně, takže nevím, jestli se něco změnilo zrovna dnes. Ale jisté je, že zrovna dneska na tomhle webu nevidím ani jeden obrázek.

Podle kódu všechny obrázky pocházejí ze serveru 1.im.cz. Doménu im.cz provozuje Seznam, ale nslookup i dig shodně tvrdí, že o doméně 1.im.cz nic neví.

*** ns.czcom.cz can't find 1.im.cz: Non-existent host/domain

Kromě toho — nejsem sice žádný expert přes DNS, ale matně si pamatuju, že jednoznakové domény existovat nesměly. Tak si nejsem jist, jestli je "1" coby název domény vůbec korektní.

Jen mě zaráží, že jsem dnes o tom, že by Novinky měly nějaký problém, nikde nenašel ani zmínku... Tuší někdo, kde je zakopaný pudl?

Update: Tak důvod potíží je jasný — problém je s DNS mého poskytovatele. Přidal jsem si do nastavení jiné DNS, který s tím problémy nemá, a už to funguje. Otázkou zůstává, proč ns.czcom.cz bez problémů najde im.cz, ale na 1.im.cz zkolabuje. Přitom to není v jeho správě — měl by se na to ptát NS Seznamu, který má im.cz pod palcem... Že by vážně problém s jednoznakovou doménou (jiný problém s DNS jsem dnes nezaregistroval)?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (21)


Apple
14.54

Napršelo a uschlo. Apple na Windows.

Fráze "až zamrzne peklo" se používá v angličtině stejně jako naše "až naprší a uschne". Slogan "Peklo zamrzlo" je hlavním motem nové kampaně firmy Apple, která dnešním dnem vtrhla na pole, které pro ni bylo ještě včera tabu: na Windows.

Ačkoli byl Apple vždy na špici vývoje hardwaru i softwaru, vždy zůstával minoritou, která sice stále přicházela s něčím novým, ale pohříchu to od nich ostatní jen obšlehli a převálcovali je. Co se ale Applu nepodařilo na poli klasické výpočetní techniky, daří se mu poslední dobou na multimediálním trhu.

Jejich mp3 přehrávač iPod je považován za nejlepší na světě, v USA má dominantní podíl na trhu, čemuž jistě napomohly i verze pro Windows. Apple jako první spustil s nevídaným úspěchem online prodej hudby v iTunes Music Store iTMS, kde se jen během prvních dní prodalo přes milion skladeb (do dneška už je to na 13 milionů) a kromě vydavatelské "velké pětky" má Apple smlouvu s dalšími 200 nezávislými vydavateli a nabízí kolem 400.000 skladeb. Nabídka i prodeje stále rostou a dnes Apple drží 70 % trhu s online prodejem hudby. A to v iTMS dosud nakupovali jen uživatelé maců, protože je k tomu potřeba aplikace iTunes, kompletní aplikace pro práci s audio nahrávkami — dosud existující jen ve verzi pro MacOS (viz též dřívější příspěvek).

Nyní už je ale leccos jinak. Apple dnes vydal iTunes pro Windows a současně tak zpřístupnil svůj Music Store i uživatelům této konkurenční platformy. Každý by si měl iTunes aspoň vyzkoušet — sám neznám lepší program nejen pro přehrávaní CD a MP3 souborů, ale i nadmíru snadný převod nahrávek do MP3, jejich správu, organizaci, tvorbu playlistů, vypalování hudebních i MP3 cédéček, spolupráci s iPodem (i jinými externími zařízeními), přehrávání internetových rádií a mnoho dalších funkcí — v jediné přehledné aplikaci s příjemným, jednoduchým a intuitivním ovládáním.

A v neposlední řadě mají nyní i uživatelé Windows přístup do největšího obchodu s audio nahrávkami na světě (v průměru $0.99 za jednotlivou skladbu, nebo $9.99 za celé album). Bohužel zatím jen v USA (o podmínkách spuštění iMTS i pro Evropu a další části světa se usilovně jedná a jejich spuštění se očekává příští rok). Přesto i tak se dá očekávat, že tento krok pořádně zamíchá s celosvětovým multimediálním trhem.

Doufám, že se nemýlím, ale troufnu si tvrdit, že dnešní krok Apple bude jednou považován za jeden z nejdůležitějších mezníků v dějinách multimediálního průmyslu. A to i tehdy, pokud si to Microsoft (jak je jeho zvykem) nedá jen tak líbit a Applu tenhle trumf nějakým způsobem uzme, původní nápad přetvoří k obrazu svému a Apple převálcuje. I tak zřejmě bude ode dneška všechno jinak. Jsem o tom přesvědčen.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (14)


Čtvrtek, 16. říjen 2003

Jen tak
21.41

Arthure Dente, drž se!

Zvolání z titulku není mířeno na Převážně neškodný blog (tedy ne primárně), ale "skutečnému" Arthuru Dentovi ze Stopařova průvodce galaxií. Tohoto stěžejního dílo se letos chopil Hollywood (ale upřímně: divím se, že až teď). Po Dobrých znameních, kterých se ujal monty-pythonovský Terry Gilliam, je to další připravovaný britsko-hollywoodský trhák, na který jsem opravdu, ale opravdu zvědav...

To může dopadnout jen dvěma možnými způsoby. Buď jako naprosto úžasná bomba, nebo jako totální průsr. Ale vzhledem k noticce, kterou uvedl Franta Fuka na FFFilmu:

Asi týden poté, co se rozjela práce na velkorozpočtové adaptaci STOPAŘOVA PRŮVODCE PO GALAXII, opustil tento projekt režisér Jay Roach (který se ho asi 10 let snažil prosadit).

se už předem silně obávám druhé eventuality. Taky mezi řádky čtete to, co já (nadšenec se konečně dostal ke své vysněné srdeční záležitosti a znechucen odchází poté, co jeho majstrštyk uchopil do spárů showbiz a začal ho přehňoucávat k obrazu svému)? Arthure Dente, chraň tě ruka páně...

Další informace

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (12)


Webdesign
20.33

K čemu je Lynx?

Často v různých debatách ortodoxní zastánci trtdlování (tj. formátování WWW stránek pomocí <tr><td>) argumentují stylem: "Kdo dneska na prohlížení stránek používá Lynx? K čemu 'optimalizovat' stránky pro tak exotický a zastaralý prohlížeč?". Odpovědi typu, že Lynx používají správci sítí a podobní exoti, jsou stejně scestné jako ony otázky.

Lynx není příliš používaný prohlížeč a jako minorita je jednou z minorit nejminoritnějších. Tvrdit, že by ho používala nějaká významná skupina uživatelů, je nesmysl. Ale pro moderního webdesignéra je "Lynx" zástupným a obecným nástrojem pro cosi, čemu bychom mohli říkat Lynx-test.

K provedení Lynx-testu není přitom třeba vůbec použít Lynx. Postačí k tomu libovolný textový prohlížeč, nebo dokonce standardní prohlížeč, ve kterém je vypnuta podpora Javy, Javascriptu, CSS a pluginů. To je totiž podstata Lynx-testu: zobrazit si stránku a odzkoušet její plnohodnotnou použitelnost v takovémto "ořezaném" prohlížeči. Pokud stránka tímto testem projde, je rovněž velmi pravděpodobné, že bude bez problémů použitelná také:

  • v prohlížeči, kde je z jakýchkoli důvodů vypnuto CSS (nebo uživatel — třeba kvůli barvosleposti — používá vlastní tabulku stylů)
  • v prohlížeči s vypnutým Javascriptem
  • v prohlížeči, kde není nainstalované vhodná verze pluginu potřebného pro objekty na stránce
  • v prohlížeči, který podporu některé (či všech) výše uvedených funkcí vůbec nemá (např. zastaralé/speciální prohlížeče)
  • ve čtečce obrazovky u nevidomých nebo třeba v autě
  • pokud si někdo stránku uloží bez externích dat (obrázků, JS a CSS) a později si ji prohlíží off-line
  • pro automaty a roboty, které indexují stránku pro vyhledávače a archivy
  • atd.

A recipročně platí i přesný opak. Pokud někdo o vaší stránce prohlásí, že je "nepoužitelná v Lynxu", znamená to s největší pravděpodobností také to, že s ní budou mít problémy zdravotně postižení, uživatelé starých a méně obvyklých prohlížečů, cizinci, bude se problematicky indexovat na Googlu atd.

Napříště však raději nebudu mluvit o Lynxu, ale o Lynx-testu (případně s odkazem na tento text) — bude to asi korektnější a přesnější.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (9)


Webdesign
19.26

Nesměrujte odkazy do nových oken. Prosím. (Aktualizováno)

Atribut target bych nejraději odkázal jen a pouze pro použití v rámcích (frames). Čím dál víc mi vadí stránky, které mě (tj. čtenáře) považují za nesoudného a nesvéprávného živočicha, jenž není schopen posoudit, jakým způsobem by si měl chtít cílovou stránku zobrazit — a tak to autor milostivě rozhodně za něj. Proč mi to vadí čím dál víc?

Pro mě je jedním z hlavních důvodů tabbed browsing. Technologie, která je dnes implementována stále častěji a najdeme ji skoro ve všech prohlížečích (kromě IE, samozřejmě). Na otevírání stránek v nových záložkách (v témže okně) jsem si zvykl strašně rychle — a stejně rychle si odvykl na větší množství oken prohlížeče. Jsou mi jen na obtíž.

Vážení autoři a autorky WWW stránek. Prosím pěkně: nesměrujte odkazy do nového okna. Dnes všechny prohlížeče umožňují, aby si uživatel kterýkoli odkaz snadno otevřel v novém okně sám, když chce. Na druhé straně vám málokterý prohlížeč umožní opak: zakázat, aby se odkaz v novém okně neotevřel, když to je ve stránce napsáno. Nedělejte z nás, prosím, nesoudné blbečky, kteří nevědí, co dělat, a nechejte rozhodnutí na nás.

Ano, já jsem to taky dělával, na některých webech jsem se snažil třeba odlišit odkazy na jiné servery směrováním do nového okna. Vyrostl jsem z toho. Zjistil jsem, že toto omezení nevadí jen mně. Že ti, kdo chtějí stránku v novém okně, to umí udělat bez problémů. A naopak že ty, kteří tomu vůbec nerozumí, otevírání a kumulace nových oken jenom mate. Jistě, v rámci jednoho webu je někdy otevření nového okna oprávněné či dokonce vhodné — ale spíše v případě aplikačních oken (detail obrázku, nastavení předvoleb atd.), a to je většinou otázka Javascriptu (a metody window.open()). Na existenci atributu target jsem ale raději úplně zapomněl.

Zapoměňte na něj taky. Prosím.

Update. Tak se nám z toho, zcela podle očekávání, stal docela pěkný flame (viz komentáře). Jen pro upřesnění, ať se nehádáme o věcech, ve kterých jsme ve shodě: když si pořádně přečtete text příspěvku, zjistíte, že nejsem proti oprávněmu otevírání nových oken. Ale jen výjimečně, v odůvodněných případech, jen v rámci webu, otevíraných Javascriptem a jen "aplikačních" oken (nápověda, detailní informace o položce, nastavení atd.). Takové okno je obvykle bez ovládacích prvků (nevypadá jako "normální" stránka) a je menší, takže uživatel pod ním vidí původní stránku, je méně zmaten a okno po použití zase zavře. Ale otevírání jiných dokumentů v nových oknech je škodlivé. Nové souvislosti:

Jan Bien, Mraveniště: Do nového okna?

Marek Prokop, Sova v síti: Novookenní mytologie

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (46)


Středa, 15. říjen 2003

Webdesign
15.06

Zábavné hardcopy

Co se k tomuhle dá říct? Moc mě toho nenapadá — snad jen že tomu kamarádíčkovi přeju hodně dalších úspěchů s jeho Frontpagem a taky aby třeba někdy zkusil zapřemýšlet, proč vlastně má na té stránce to <head> a </head> :) Jinak je to spíš k smíchu. (Díky Vítovi za upozornění).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (30)


Jen tak
12.48

Můj oblíbený kýč: Romantické komedie

Ne, nesmějte se. Já vážně ujíždím na žánru zvaném "romantická komedie". Ovšem musí to být a) skutečná romatická komedie a b) musí to být americká romantická komedie. Když do téhle škatulky zkusí podstrčit své dílko Francouz, Němec, nebo (nedejbože) Čech, nemůže mě oklamat. Pozná se to na první pohled. Ještě některým britským filmům se občas podaří vejít se do ostrých žánrových hranic, ale pak se jedná beztak vesměs o hollywoodské produkce.

Miluju tyhle filmy rád prakticky jen pro jejich formu a její čistotu. I když pojem žánrová čistota je zde hodně slabý výraz — žánrově čistý může být i western, crazy komedie či detektivka (ty už se bůhvíproč netočí — ale o tom někdy jindy). Americká romantická komedie je ale něco víc: je to křišťálově čisté, časovaně precizní antické drama, kalokagathický kadlub filmového díla. Sebemenší odchylka od přesně určené kostry je zde do očí bijící a okamžitě exkomunikuje celý film do jiného žánru. Humor se používá jen jemný, lehký, nenásilný — pouze do té míry, aby se film stále mohl nazývat komedií, ale přesto zůstal dramatem v původním smyslu slova. Je zde ale nezbytný, aby byl divák od samého začátku průběžně ujišťován, že ho nečekají žádné kataklyzmatické zlomy, žádné násilí, střelba, živelné pohromy nebo něco podobného. To se zde rozhodně objevit nesmí, dokonce ani na pozadí děje. Nezbytný je happyend — což ze žánru vylučuje filmy s více či méně smutným koncem, byť by byly sebelepší a jinak důsledně dodržovaly všechny charakteristiky žánru (Vzkaz v lahvi, Podzim v New Yorku atd.)

Tématem je vždy osudový vztah dvou lidí, reálie zásadně tvoří běžný život typických občanů, nikterak vytržených z běžných stereotypů (sice se dá postavit "romantická komedie" i na pozadí války, hladomoru či živelné katastrofy, ale takový film stejně silně vybočuje z žánru). Hlavní hrdinové jsou naopak velmi netypičtí, mají nezvyklá povolání, neobvyklé úchylky, záliby nebo aspoň vzhled — rozhodně to nebudou průměrná pokladní a běžný svářeč; daleko spíš jsou budou hlavními hrdiny svářečka, která ve volných chvílích krásně tančí a tvoří sochy autogenem (Flashdance); dvojice prostitutka a miliardář (Pretty Woman), nebo třeba nesmělý univerzitní profesor a feministická židovská univerzitní profesorka (Dvě tváře lásky).

Romantická komedie mírně pozměňuje, nebo spíše zpřesňuje kostru klasického antického dramatu. Předepsaná forma je zde preciznější, dogmatičtější, detailněji specifikovaná, jednotlivé fáze přesněji časově ukotveny. A tak na rozdíl klasické struktury expozice — kolize — krize — peripetie — katastrofa používá hollywoodská romantická komedie ještě pevnější formu. Jakýkoli úspěšný představitel žánru je vždy vystavěn na témže schématu:

  • Prolog: používá se před titulky, předestírá reálie a prostředí filmu. Někdy je několikaminutový, s několika scénami, jindy jej tvoří jen dlouhý nájezd kamery. V prologu se (až na velmi málo výjimek) neukazují hlavní postavy.
  • Titulky: logický doplněk, který antické drama postrádalo. Jména hvězd a názvu filmu zásadně běží přes nepodstatnou scénu prologu, následující méně důležité informace již mohou plynule přejít do začátku expozice.
  • Expozice: stejně jako v klasickém dramatu představí hlavní postavy, uvádí diváka do prostředí a tématu (povolání hrdinů, jejich zvláštnosti a úchylky, typické znaky prostředí, v němž se pohybují, atd.) Jeden z hlavních protagonistů se objeví hned v prvním záběru, druhý v následujícím obraze — nikdy ale ne přímo. První záběr expozice začíná na méně důležité osobě, která k hrdinovi/hrdince mluví (většinou neposlouchá), nebo na objektu či činnosti, který hrdin(k)a sleduje. Teprve pak na něj/ni kamera pomalu švenkne, aby bylo jasné, že "to je on/ona".
  • Kolize: Nikdy není později než po prvních 15 minutách filmu. Pokud náhodou děj vyžaduje, aby se hrdinové osudově střetli až později, jsou konfrontováni aspoň v pseudokolizi, náhodném setkání (srážka ve dveřích, jeden vidí druhého v televizi atd.), na které si později (významný detail obličeje) vzpomenou. Při kolizi zásadně jeden druhého nesnáší, nebo jsou si alespoň lhostejní. Obvyklejší je ovšem nenávist, hádka, odpor.
  • Krize: v tomto žánru tvoří nejdelší část děje a autor zde (pouze zde) má jistou volnost, aby v rámci zvolených reálií vytvořil jakýsi děj. Jeho základní ingrediencí (a vlastně jediným smyslem) je postupné sbližování obou hrdinů, vrcholící na konci této části (vyspí se spolu, ožení se, nastěhují se jeden k druhému). Po tomto parciálním vrcholu vždy následuje přibližně tříminutová sekvence představující jejich společné štěstí, radost, spokojenost. Tato část je nedílnou součástí každé romantické komedie, obvyklým podkresem je jedna z ústředních melodií filmu. Milenci spolu běží po pláži, společně vaří (přičemž jeden spálí jídlo a druhý se tomu směje), žena si vybírá šaty, házejí žabky na břehu jezera atd. atd. Možnosti jsou nepřeberné (pro ideální příklad používaných archetypů doporučuji Žhavé výstřely 1, 2 a všechny Bláznivé střely).
  • Peripetie: partnerská idylka je prostřižena do jiné scény, jejímž jediným účelem je připravit obraz, obsahujícím zlom. Následně jeden hrdina přistihne druhého při (obvykle zdánlivé) nevěře, najde kompromitující dokumenty, zjistí, že při jejich prvním setkání byl ženatý/vdaná (nebo je dokonce pořád), že on je účetní, ačkoli tvrdil, že je fotograf módního magazínu atd. Peripetie zásadně končí rozchodem obou hrdinů, který nastává vždy přibližně 20 minut před koncem filmu.
  • Katastrofa: v poslední časti filmu žijí hrdinové odděleně, ale stále častěji (nebo aspoň jeden z nich) rozchodu litují, vzpomínají, jak to bylo úžasné — repríza běhu po pláži ruku v ruce, zpomalený záběr, jak si ONA rozhodí vlasy v protisvětle, jak ON s ní večer šel na pouť, zatímco stávající (bezvýznamný) partner se dívá na fotbal nebo pracuje do noci, přátelé jim říkají, jakou udělali chybu. Vyvrcholením je vždy nějaký šílený počin jednoho z nich (výjimečně obou současně), kdy (obvykle po několika marných pokusech a několikerém míjení) nepravděpodobnou akcí a následným šokem získá partnera zpět. Běžné je obsypání jejího domu dvěma tunami růží, prodej jeho oblíbeného ferrari a následná koupě kusu lesa, za jehož záchranu ona bojuje, příjezd jachtou do newyorské ulice (Pretty Woman), totální změna image podle představ druhého partnera (Grease), ONA běží za NÍM naboso a jen v kalhotkách ve sněhové vánici (Deník Bridget Jonesové) atd.
  • Exodus: v poslední scéně obvykle společně odjíždějí či odcházejí do západu slunce (dnes už jen béčkové filmy), tančí a zpívají poučnou píseň, jdou spolu po ulici a rozpustile do sebe šťouchají, hrají si se psem, který je svedl dohromady atd. Kamera odjíždí, nastupují titulky, při nichž je nezbytné zopakovat ústřední melodii (nebo jejich směs, v případě, že ve filmu bylo písní více).

Oblíbené archetypy těchto filmů, na jejichž bázi je spousta z nich vytvořena, jsou dva:

  • Popelka. Mění se pouze prostředí a povolání osob; stačí si vymyslet dostatečně zvláštní obsazení a prostředí a máte úspěšnou romantickou komedii — např. prostitutka vs. miliardář = Pretty Woman; chudá knihkupkyně vs. bohatý obchodní konkurent = You've Got Mail (Láska přes Internet); nebo naruby: chudý knihkupec a filmová hvězda = Notting Hill atd. Ostatně naše Tři oříšky jsou snad jedinou českou romantickou komedií par excellence se vším, co k ní patří.
  • Ošklivé káčátko + Pygmalion. Velmi nosné a úspěch zajišťující téma, je ovšem velmi náročné dokázat, aby divák uvěřil v přerod hrdinky/hrdiny a především aby původní stav "ošklivé káčátko" (stejně jako výsledný stav "vyškolená slečna Doolittleová") byl nejen důvěryhodný, ale také dobře znatelný. Je důležitý opravdu co největší kontrast mezi oběma stavy (např. Sandra Bullock coby nepohledná šmudla v Slečně drsňákovi [Miss Congeniality] příliš důvěryhodná není). Přímo ukázkový je závěr Pomády, jako z Pygmalionu opsaná je ostatně i celá Pretty Woman — a přerod může být i niterný, nikoli jen vizuální (např. Po čem ženy touží).

Téměř povinnou složkou je hvězdné obsazení alespoň jedné z obou hlavních postav (druhý herec může být i neznámý, po úspěchu filmu pak k sobě coby hvězda zase přibere jiného kolegu — např. Renée Zelweger, která se udělala vedle Hugha Granta v "Bridget Jonesové", a dnes už je za hvězdu sama). A jedno pravidlo platí vždy: pokud není úspěch filmu zaručen scénářem, jistí se to obsazením Meg Ryan.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (20)


Jen tak
12.07

Televizní vlny

Taky už jste si toho všimli? Jsou dny (a je jich většina), kdy "v bedně" nedávají lautr nic — a pohříchu jsou to většinou ty dny, kdy bych se docela na něco podíval... A pak jsou dny, kdy se televize zblázní a prsknou to do jednoho večera všechny najednou. Tedy, nemám na mysli žádná díla vrcholné umělecké kvality — ale prostě filmy, na které se dá dívat, když se jeden rád odreaguje od celodenního myšlení u nenáročných hýbacích obrázků. Jenže to je většinou dne, kdy TV zas tak moc nemusím — a redundance nabídky mi navíc ztíží rozhodování "na co koukat?" do té míry, že obvykle nakonec nekoukám na nic.

Dnes je takový den. ČT2: V zajetí chuti (ne nezajímavý francouzský film o devótnosti), Nova: Sestra v akci 2 (Whoopi Goldberg, u níž si vždycky vybavím jen to, jak drápe nehty na tabuli; a jen při pouhé vzpomínce se mi naježí chlupy), Prima: Jak svět přichází o básníky (včera večer po šťourání), Markíza: Dvě tváře lásky (Barbra Streisand a Jeff Bridges — viz následující příspěvek o romantických komediích), HBO: Rebelové, následovaní Harrym Potěrem (no comment).

Skoro bych se vsadil, že večer na nic z toho nedojde a vzpomenu na to až při nějakém dalším televizním absťáku u vesměs prázdných kanálů...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (14)


Pondělí, 13. říjen 2003

Jen tak
21.37

Lidovky mají problémy,

napadlo mě, když jsem dnes viděl jejich televizní reklamu. Sice nejsem žádný mediální odborník, ale nemyslím si, že je nejlepší krok uspořádat zavedenému titulu brandovou reklamu, když v případě tištěných médií jsme dnes zvyklí spíš na obsahové spoty a když takováto odlišnost působí přinejmenším natolik nezvykle, že asi nejen mě napadne, proč zrovna teď dělají Lidové noviny reklamu zrovna tímhle stylem, a že nejen pro mě to může mít jisté (nežádoucí) koliterace? Nebylo by efektivnější tvářit se, že jsme super, jsme na špici a "zítra přinášíme tohle skvělé téma", než lidem vnucovat, že by si měli kupovat deník, který má jakousi stoletou tradici? Takhle to působí jen jako (poslední) zoufalý výkřik zakřiknutého nevyvinutého mláděte...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (1)


Vepsí
18.23

Zase skáče pes

Víc než měsíční přestávka po embargu skákajícím psům jen prospěla. Proto dnes může vesele pokračovat — tentokrát přes písmeno D.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (9)


Jen tak
16.31

Čecká počta

Česká pošta by potřebovala konkurenci jako prase drbání. Nenávidím, když jsem s něčím nespokojený, ale nemám jinou volbu.

Chodí mi tak dva tři balíky do měsíce. Některé na dobírku, některé jen tak. Ačkoli se nacházím takřka permanentně doma, balík mi nikdo nedoručí — vždycky si pro něj musím na poštu. A naše pošta (Kladno-Rozdělov), to je přímo zázrak moderní doby. Z pěti přepážek jsou stabilně otevřeny jen č. 4 a 5, a příležitostně i trojka, která je však určena výhradně službám Poštovní spořitelny (myslím, že se tam ta paní dost nudí), jedničku ani dvojku jsem ještě otevřené neviděl. Nejpikantnější to je tak mezi 10. a 15. v měsíci, kdy si každý musí vytrpět minimálně půlhodinové stání až ven — to obvyklou frontu zdvojnásobí důchodci a maminy žmoulající složenky s důchody, inkasy a nájmy (nechápu, že to někoho v dnešní době e-bankovnictví a trvalých příkazů ještě vůbec může bavit).

Kdyby přitom pošta fungovala, jak má, na přepážku bych vůbec chodit nemusel. Nejvíc mě to štve u zásilek bezlepkového pečiva (chodí mi každý měsíc a celkem rychle podléhá zkáze). V praxi to nejčastěji vypadá tak, že balík přijde ve čtvrtek odpoledne, v pátek mi někdo hodí do schránky oznámení, já ho tam ho najdu až večer a pro balík si dojdu až v pondělí. Čtyři dny trvanlivosti v čudu.

Budu se muset zeptat na vedení hlavní pošty, proč — heršvec jahoda — ty balíky nevozí. Rozvážková služba jezdí, to vím pozitivně: letos už mi asi dva nebo tři balíky (z těch cca třiceti) přivezli. Ale typicky, ač jsem od rána do večera doma, se mi někdy během dne ve schránce zjeví oznámení o uložené zásilce, aniž by se kdokoli namáhal aspoň zazvonit. Možná tam ta oznámení roznášejí neviditelní trpaslíčci, to by mnohé vysvětlovalo.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (19)


Webdesign
00.28

Strip 005

Strip 005
po kliknutí se obrázek zobrazí v plné velikosti

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (10)


Pátek, 10. říjen 2003

Jen tak
21.37

Good Luck, California!

Málem bych zapomněl: gratuji občanům státu Kalifornie k jejich novému guvernérovi a přeji jim vše, co si zaslouží.

Vote Arnold!
(po kliknutí se zobrazí obrázek v plné velikosti)

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (13)


Jen tak
18.25

Tak jsem se seknul

Když začal vycházet deník Impuls, dával jsem mu čas do září k prvním vážným problémům (to jsem se celkem trefil), a skon jsem čekal tak někdy na přelomu roku. Seknul jsem se — nevydržel ani do půlky října. Zítra iMNpuls vychází naposledy (via Česká media via Štrůdl@Pooh).

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (0)


Čtvrtek, 9. říjen 2003

Jen tak
16.15

Recepis

Jal jsem se tvořit oběd. Což není sice nic neobvyklého — ale co mně se dneska povedlo, to už se mi teda dlouho nepodvedlo. O to se prostě musím podělit.

Měl jsem tu na čtyři kuřecí stehna, desítku brambor, tyglík smetany a nějaké koření a tak. I toto jsem s tím spáchal:

Do misky vhodil jsem požehnaně směsi drvené zeleniny dávno již sušené (mrkve, celere aj petrželí), na lžíci vrchovatě jí bylo. A tři stroužky česneku jsem k nim rozlisoval, lehce pepře čerstvě pomlel, dodal lžíci medu, ze dvou lžic olivového oleje, bohatě zalil omáčkou ze soji, solí doplnil a vše spolu dohromady potřel. Na vzniklou kaši nebyl pravda libý pohled, leč netřpytí se všechno zlato. Stehna kuřat rozdělena byla vedví každé a v temné máčce řádně propachtováno. A nežli bylo macarace zadosti, byly oloupány brambory, na hrubé plátky nakrájeny a do pekáče vhozeny. I jim soli po chuti dopřáno, hrstí hub prve sušených a v horké vodě propraných byly pro šmak doplněny a nahor lehce kořením provecálským zaprášeny. Vše nemnohem vody svrchu zastříknuto (jen jak byl pekáč svižně protažen pod stružkou prýštící z kohoutku), avšak kalíškem smetany shora bohatě prolito. Navrch jsem mírou rovnou rozložil řádně napajcovaná stehniska a celek do trouby právě se vyhoupnuvší na zdárných 190 stupňů vsunul. Celou hodinu jsem se na ono dílko ani nepodíval a po hodině jen masité kousky opečenou stranou dolů obrátil a dalších dvaceti minut jim v horkém povětří dopřál.

Věru šmakovné bylo dnešní popoledne. :)

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (13)


Jen tak
10.41

Nový hosting

Ode dneška jsem již na novém hostingu, ale samozřejmě se mohou vyskytnout ještě některé problémky — prosím proto, abyste byli jednak shovívaví a jednak mi případné nezvyklosti a potíže dali vědět. Díky.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (0)


Úterý, 7. říjen 2003

Webdesign
11.08

Portál veřejné správy — první dojmy

Včera byl oficiálně spuštěn Portál veřejné správy. Byly toho plné zprávy, pohříchu nikde neřekli, že se zatím jedná jen o testovací provoz (aspoň to se tvrdí na stránkách a chci tomu věřit). Co je to za web a co od něj můžeme čekat?

Obsah? Nádhera... Klobouk dolů.

V prvé řadě: je to úctyhodné dílo. Mohutné obsahem, nadupané informacemi až po strop. Struktura webu i návrh navigace se zdají velmi kvalitně vymyšlené. Najít se tu dá prakticky vše: od kontaktu na jednotlivé úředníky všech úřadů veřejné správy po celé zemi, přes znění všech zákonů, až po rady, co všechno musím udělat, když potřebuji novou občanku nebo stavební povolení na kurník. Obsah tohoto webu je opravdu neuvěřitelně bohatý a nebudu předstírat, že mě to nepřekvapilo. Čekal jsem od státního portálu leccos, ale takhle našlapaný informační zdroj přece jen ne. Vážně, klobouk dolů.

Ale to provedení... Klobouk nahoru.

Ale obsah musí posuzovat jiní — mě z profesionálního hlediska zajímá především forma. A ta už není tak pěkná.

Že je to celé v tabulkách, o tom jsem nepochyboval, ještě než jsem se podíval do kódu. Nic jiného se snad ani nedalo čekat. Že jsou v kódu chyby, taky beru skoro jako samozřejmost (ale třeba <a width="2%" href="...> bych asi nevymyslel). Ale i když se úplně vykašlu na kód a zůstanu jen u toho, co je vidět, moc radostný pohled nezůstane.

  • Proč — ale vážně: proč? — nejsou podtržené odkazy? Co je to za pitomou módu, nutit uživatele rejdit myší po obrazovce a zkoumat, na co tak asi může kliknout a na co ne? Jasně, v menu podtržené asi nutně nemusí být, ale v textu ano. Zvlášť když stejně vypadající text někdy odkazem je a někdy není (např. modré nadpisy hned na úvodní straně: dva jsou odkazy, jeden není). Nenápadně ukryté odkazy v záhlavích ve výpisech životních situací jsou pak ještě tristnějším příkladem.
  • Použití Unicode je patrně záslužná inovativní snaha, ale hned při prvním otevření v IE 5 (Windows 95) se mi místo textu zobrazil sypaný čaj (viz ukázku). Po ručním přepnutí kódování na UTF-8 už bylo vše v pořádku, ale napoprvé to prohlížeč nepoznal. Netuším příčinu, možná může mít něco společného s kdysi zmíněným problémem, kdy meta-tag s kódováním musí být uveden jako první položka v <head> — ale pokud si pamatuju, to se týkalo především macovské verze IE. Na IE/Win jsem to ještě neviděl — ale u takovéhoto webu by to rozhodně mělo být vyřešeno spolehlivě. Představa, že paní Vonáskové z Horní Dolní se stránky zobrazí takhle a ona bude vědět, co s tím udělat, je přinejmenším směšná.
  • Naprosto mi uchází smysl "lišt" s minimalizačními a maximalizačními tlačítky à la Windows u každého bloku stránky. Proč, proboha? Vážně to má nějaký praktický účel? (BTW, v některých prohlížečích se neroztáhnou přes celou šířku bloku — viz ukázku)
  • Má Česká republika nějakou smlouvu s firmou IBM o publikování jejich reklamy na dokumentech veřejné správy? Pokud ano, je to na pováženou — pokud ne, pak nechápu, proč se každá stránka jmenuje "IBM WebSphere Portal". Každá — bez ohledu na to, kde se nacházíte. Titulek stránky přitom musí co nejpřesněji a stručně vystihovat její obsah, to na celém portálu zcela chybí. Ostatně, lepší reklamu by si IBM udělalo zajištěním naprosto spolehlivého chodu serveru. A ne aby (jako dnes ráno) server nejdřív chvíli prakticky nefungoval a pak se dokonce celý složil (viz ukázku).
  • Navigační(?) ikonky vážně nejsou sebevysvětlující. Nebudu si hrát na nechápavého: je mi naprosto jasné, že autoři se spokojili s jejich popisem v atributu alt, přičemž jim jaksi nedošlo, že tenhle text zobrazuje jako "popiska" na obrazovce pouze v IE ve Windows. I prvňáček ve škole HTML by přitom měl vědět, že pro viditelné popisky obrázků a odkazů se používá atribut title — účel altů je naprosto odlišný a fakt, že v jednom prohlížeči jsou vidět, je pouhá náhoda. Jinými slovy — pokud nemám zrovna Windows a IE, nezjistím, co ty ikonky znamenají, dokud na ně nekliknu (a někdy ani potom ne).
  • Tolikrát a tak často používaná proklikávací mapa republiky (např. 1, 2, 3 atd.) by mohla být přece jen lépe zpracovaná. Nepěkně barevné a ošklivě vystínované plochy jsou doraženy uložením v nekvalitním formátu s vysokou komprimací. Ty mapy by přece jen šly udělat trochu lépe. A především: ne každý zná nazpaměť nové automobilové poznávací značky, dokonce ne každý je řidičem. V mapě je přitom dostatek prostoru pojmenovat kraje plným názvem, nebo aspoň názvem výstižněji zkráceným (s detailní popiskou po najetí kurzoru). Tento web má přece sloužit všem — tedy i důchodcům nebo třeba školákům. A pochybuji, že třeťák z Plzně bude vědět, co znamenají oblasti na mapě ČR označené E, M, T nebo J. A pokud by to opravdu nešlo vylepšit, tak aspoň důsledně používat mapu společně s textovým seznamem regionů — někde je, ale ne všude. Na stránkách, kde je mapa osiřelá, může leckdo tápat.
  • Je opravdu nemožné vymyslet konzistentní a srozumitelnější systém pojmenování stránek nebo alespoň trasparetně překrýt stávající URL pomocí mod_rewrite? Informace na těchto stránkách budou jistě často odkazovány a citovány — a nejsem si jist dvěma věcmi. Za prvé, zda se při návrhu webu počítalo s trvalostí odkazů: odkazy by měly být neměnné a platit ve stejné podobě i za několik měsíců, neřku-li let. Ovšem s URL ve stávajícím tvaru o tom docela pochybuji. A za druhé: vážně si někdo myslí, že takováhle URL si někdo může zapsat, nekomu poslat, někde ocitovat? Dokáže si snad někdo představit článek třeba v MFDnes, kde bude zmínka o tom, že veškeré informace, které potřebujete při stěhování do nového bydliště najdete na adrese http://portal.gov.cz/ wps/ portal/  s.155/ 863/ .cmd/ ad/ .ar/ 725658299/ .c/ 415/ .ce/ 1407/ .p/ 907? PC 907 STROM ID=70& PC 907 nid=7#1407? Vždyť se to ani nemůže vejít na běžnou šířku stránky a coby odkaz v e-mailu se to rozseká na tři řádky... To už je rychlejší popsat cestu, kterou se na příslušnou stránku proklikáte (což ovšem popírá smysl URL). Spíš bych řekl, že nad něčím takovým prostě nikdo nepřemýšlel.

Nějaký důkladnější test použitelnosti by prostě Portálu veřejné správy rozhodně prospěl. Já chápu, že pro profesionály, pracující s počítači a Internetem dnes a denně, je těžké pochopit, že "tak triviální věc by někdo mohl nepochopit." Ale musí si uvědomit, že jejich dílo je určeno i lidem, kteří takovými machry nejsou, kteří se počítačů bojí, kteří jsou u nich bezradní, nebo kteří mají špatné či nezvyklé návyky. Musí pracovat s vědomím, že není v této republice žádný jiný web, který by byl určen tak širokému publiku, jako právě tento portál. A tím spíš by měli ve finále posadit ke svým počítačům vybraný vzorek sekretářek, důchodců, puberťaček, školáčků, dyslektiků, blondýn a traktoristů a sledovat, jak se jim s tím jejich výtvorem pracuje. A hned jak odejdou, zblednout, pořádně se vyděsit a horempádem usednout ke svým konzolím a okamžitě spoustu věcí zgruntu předělat.

Pane Mlynáři, dá se od vašich hochů něco takového očekávat? Co to? Ach ták: že těžko... Jasně... Ale zeptat jsem se mohl, ne?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (20)


Webdesign
10.33

DogmaW4 se už vyučuje i na univerzitě

Součástí jednoho cvičení v předmětu Elektronická příprava dokumentů na Fakultě informatiky Masarykovy Univerzity v Brně je i tento úkol: Přečtěte si dogma W4 a zkontrolujte, zda těmto požadavkům vyhovují vaše stránky předmětu. Pokud tomu tak není, opravte je. Potěšitelné, i když — domyslím-li si všechny konsekvence — také trochu děsivé.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (13)


Webdesign
01.42

Strip 004

Strip 004
po kliknutí se obrázek zobrazí v plné velikosti

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (2)


Pondělí, 6. říjen 2003

Jen tak
19.27

Pixy unloaded (?)

Sedím si tak v kavárně na víděňské hlavní třídě, popíjím výborné capuccino a mlsám Sacher Torte, když mi dorazí SMS: Mas vypnutej web. Pisou tam ze si neplatic. Holt radostné zprávy si vás najdou i na dovolené.

Ne, že by na tom nějak záleželo, ale věc se má tak: Přesouvám web na nový server, kam už mám pár týdnů přeregistrované DNS. Kvůli drobnému technickému problému se nepodařilo spuštění webu na novém hostingu ještě před dovolenou, jak jsem plánoval (a ještě v rámci období, po které jsem měl starý hosting zaplacený). Stalo se, odjel na dovolenou, a server ještě přesunut nebyl. Ale to se (řekl bych) stát může. Platby se mohou zpozdit, zatoulat, lidé mohou být mimo republiku. Stát se může cokoli. Jenže zveřejnit vývěsku, že je dotyčný neplatič, bývá až poslední možnost — přinejmenším poté, co se aspoň "dlužníka" zeptám, co se děje. U Gigawebu se s tím nepářou. Sice jim nabídnu doplatek za "přetažené" období na starém hostingu, ale tímhle svým přístupem mě ujistili, že odejít od nich nebyl zas tak špatný nápad.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (4)


Jen tak
19.00

Zpátky do hi-tech. Ale zvolna.

A je po dovolené. Bez mučení přiznám, že bych snesl přinejmenším dalších čtrnáct dní. Celou dobu jsem se úmyslně vyhýbal styku s jakýmikoli technologiemi nad rámec kola, páky a nakloněné roviny. I v těch pár chvílích, kdy jsem pobýval v dosahu počítače, jsem ho ani nepustil — a ostatně mi ani moc nechyběl.

Rozhodně to nebyly marné dva týdny. A poté, co jsem si dnes poprvé sedl k Internetu, jsem si uvědomil několik podstatných informací. Především to, že kdybych už Internet v životě neviděl, vadilo by mi to výrazně méně, než bych si před čtrnácti dny myslel. A vice versa: kdyby Internet už neviděl mě, svět se rozhodně nezboří.

Ačkoli tu dva týdny nepřibyla ani řádka, návštěvnost prakticky neklesla. Jenže současně s tím, jak zde přibývá čtenářů, přibývá logicky i těch, kterým se nelíbí, co píšu, proč píšu, jak píšu; nelíbí se jim, že/proč/jak dělám svou online knížku, že/proč/jak jsem si pro srandu začal kreslit stripy; že vystupuji, jako bych sežral všechnu moudrost světa atd. atd. Vzpomínám, že před dovolenou jsem ještě přemýšlel, co s tím, co dělám špatně, co jsem zase kde přehnal. S troškou odstupu mi ale došlo, že nejlepší, co s tím lze dělat, je nedělat s tím vůbec nic. Komu se moje stránky nelíbí, komu vadí, koho iritují, nemusí na ně chodit. Koho hluboce urazím, zklamu, nebo nezaujmu, už se nevrátí — tak co bych si s tím lámal hlavu. Zatím tu je hromada stálých čtenářů, kteří se z jakéhosi důvodu vrací stále a dokud tu budou, nemám důvod něco měnit a nad čím příliš hloubat.

Ale cítím, že je třeba zvolnit. Přibrzdit a nechat zabrat spojku. Pokud možno se nevrátit (moc rychle) do předchozího stavu, kdy mi "bloggerský život" ubíral čím dál větší část času. Neúnosně velkou část. Ještě uvidím, co a jak přesně s tím udělám, ale určitě musím zvolnit.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (2)


Archiv tohoto zápisníku


 RSS 0.9x  Export  RDF  Export  RSS 0.9x  Komentáře  TXT  Komentáře  XHTML 1.0  Validate  W3C  CSS 2.1  Em-web  Resizable  W4D  90% dogmatic

Vygenerováno: 2005-05-10, 11:43 CET